České republice je evidováno 2069 mokřadů, z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy, která uvádí mokřady s mezinárodním významem. Připomíná to týdeník zemědělec s tím, že slatiny, rašeliniště, luzní lesy, nivy a slepá ramena řek či zaplavované louky jsou zásadní pro zadržování vody v krajině a boj proti suchu.

Na obnovu mokřadů šlo od roku 2014 téměř půl miliardy korun z evropského operačního programu Životní prostředí. Další peníze poskytlo Ministerstvo životního prostředí z programů péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny. Jedním z míst, kam směřovaly peníze, byly tůně na Třeboňsku. Přispěly k přežití vzácných druhů, například ohrožené ropuchy krátkonohé. „Je to paradox – všude krásná krajina s rybníky, ale kvůli intenzivnímu hospodaření je nutně pro mnohé vodní organismy budovat samostatné vodní plochy,“ uvedl ředitel jihočeské regionální pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiří Bureš.

Ochránci přírody také opravili hráze a bezpečnostní přelivy rybníků v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, obnovili mokřady u Lučního a Rašelinného potoka v Krušných horách a upravili Bohdanečský rybník. Poslední ze zmiňovaných akcí stála 85 milionů korun, po jejím dokončení v roce 2015 se k rybníku nastěhovaly vzácné druhy ptáků. „Začali zde po několika letech opět hnízdit rackové, zvyšují se počty hnízdících hus a zdejší ptačí aristokracie, jeřábi popelaví, tady dokonce přečkávají současné mírné zimy a neodlétají na jih,“ uvedl Vlastimil Peřina z AOPK ČR.

Zamokřená území fungují podle ředitele agentury Františka Pelce jako houba, po dešti nasají a zadrží vodu.,y období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu,“ uvedl Pele. V současnosti je množství vody v přírodě podprůměrné, Pele doufá, že stav vylepší letošní zima. „Podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla,“ dodal.

Všechny mokřady, nejen ty s mezinárodním významem, jsou uvedené v databázi, která je přístupná na internetových stránkách AOPK. Jak upozornil Marek Čihák z Ministerstva životního prostředí, k poznávání mokřadů mohou zájemci využít i mobilní aplikaci. Obsahuje trasy pro výlety, zajímavosti i kvizy.

Zemědělec, ilustrační foto (Josefovské louky) autor: Luděk Kříž