24. 2. 2019

Mohl být někdy na Měsíci život?

Co když Měsíc nebyl vždycky jenom suchou a mrtvou peckou? Jestli se nová studie neplete, tak by budoucí mise na Měsíci mohly odhalit stopy dávné vody i zajímavější věci. Píše o tom populárně-vědecký server www.osel.cz.

Dnešní Měsíc je vysušený a mrtvý jako šváb v mrazáku. Je až zoufale nehostinný. Nemá žádnou důstojnou atmosféru ani magnetické pole, takže je obnažený okolnímu vesmírnému prostoru. Dopadá na něj jeden asteroid za druhým. Teploty na povrchu Měsíce dramaticky kolísají, přičemž ho neustále praží dopadající sluneční a kosmické záření. Když na přelomu šedesátých a sedmdesátých let na Měsíci přistávali američtí astronauti a s nimi jako věrní průvodci pozemští mikrobi, tak to byl totálně mrtvý svět. Co když to tak ale nebylo vždycky?

Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a Ian Crawford z University of London ve své nové studii tvrdí, že před miliardami let mohl být Měsíc docela jiný. Podle nich byla v historii Měsíce krátce po jeho vzniku dvě období, kdy na povrchu naší oběžnice teoreticky mohl fungovat život podobný našemu. Když se Měsíc zformoval z disku suti, který obklopil protoZemi po srážce s protoplanetou velikosti Marsu, tak podle Schulze-Makucha a Crawforda se uvnitř Měsíce a na jeho povrchu ocitlo poměrně velké množství vody. V podobném poměru, jako byla voda i na čerstvě vzniklé Zemi. To ale ještě nebylo všechno. Jak nově vytvořený Měsíc vychládal, tak tam prý docela dobře mohla vzniknout primitivní atmosféra, kterou chránilo tehdejší magnetické pole Měsíce, generované v té době tekutým jádrem Měsíce.

Jestli to tak skutečně bylo, tak na Měsíci mohly panovat podmínky, v nichž by se dařilo i některým pozemským mikrobům. Idylka ovšem netrvala dlouho. Po pouhých pár milionech let jak atmosféra Měsíce, tak i jeho voda vzaly za své. Uplynulo asi tak půl miliardy let a podle Schulze-Makucha s Crawfordem nastalo druhé období příhodné pro život pozemského typu. Tentokrát to měla na svědomí vulkanická aktivita Měsíce, která v té době vrcholila. Lunární sopky vychrlily miliardy tun plynů, které vytvořily druhou atmosféru Měsíce, a spolu s ní i druhou generaci vodních ploch. Opět na pár milionů let.

Schulze-Makuch věří, že Měsíc v těchto dvou obdobích mohl být z našeho pohledu obyvatelný. Prý tam skutečně mohly být nějaké mikroorganismy, které obývaly měsíční jezera a moře. Když ovšem Měsíc definitivně vyschl a zmrzl, tak to byl pro veškerý původní život na Měsíci konec.

Otázkou je, kde by se na Měsíci živé organismy vzaly. Podle Schulze-Makucha a Crawforda je nejvíce pravděpodobným zdrojem Země, kde podle našich znalostí život vznikl cca před 3,8 miliardami let. Pokud by to bylo časově možné a výskyt života na Zemi se překrýval s obyvatelným podnebím na Měsíci, tak mohly pozemské mikroby doletět na Měsíc na asteroidech pocházejících ze Země. Anebo, s trochou fantazie, by na Měsíci mohl dokonce vzniknout místní život. Organické látky tam nepochybně nějaké byly, a pokud život ve vesmíru vzniká relativně snadno a rychle, což není úplně vyloučeno, tak si to lze představit.
Zatím je to velmi teoretické, ale autoři studie věří, že by budoucí mise detailního průzkumu Měsíce mohly odhalit nejen stopy dávné vody, ale také organických molekul nebo i jiných případných pozůstatků dávného života. Prozatím si můžeme simulovat a experimentovat s pozemskými mikroby v prostřední, které se bude podobat dávnému obyvatelnému Měsíci.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Washington State University 23. 7. 2018, ilustrační foto (Měsíc) NASA/JPL/USGS.

.

 

28.7.2018 6.25, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Vodlesa

Kalendář Akcí

<< Únor 2019 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 1 2 3

Fotoblog

více >

RYBNÍKY V OBOŘE SLAVICE - CHKO ŽELEZNÁ HORARYBNÍKY V OBOŘE SLAVICE - CHKO ŽELEZNÁ HORA
Foto: Nina Havlová

Video dne

více >