Systémové řešení škod způsobených zemědělcům v důsledku sucha či nadměrných srážek, vlastnictví zemědělské půdy nebo vyjednávání nové podoby Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. To byla hlavní témata vystoupení ministra zemědělství Jiřího Milka na dnešním Žofínském fóru v Praze.

Jak přitom informovalo tiskové oddělení ministerstva, Milek zdůraznil, že při bruselských jednáních o nové podobě Společné zemědělské politiky je pro Českou republiku klíčová otázka zastropování. V této souvislosti informoval o úspěchu na včerejším jednání Rady pro zemědělství a rybářství. „Většina ministrů přijala naše argumenty. Shodli se, že členským státům musí zůstat nezbytná flexibilita, protože jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. To se u nás týká především problematiky zastropování. Při všech jednáních jsem povinné zastropování odmítal. Vysvětloval jsem, co by znamenalo pro české podniky, které by přišly o peníze z přímých plateb. Že by mělo na naše zemědělství devastační dopad,“ řekl Milek.

Ministr dnes hovořil také o Fondu těžko pojistitelných rizik. „Mluví se o něm už několik let, ale stále ho nemáme. Peníze na náhrady se každý rok musí najít v rozpočtu, schválit a vyplácejí se s obrovským zpožděním, takže například peníze za loňské sucho a mrazy dostanou zemědělci až v druhé polovině letošního roku. My však potřebujeme systémové řešení, tedy Fond těžko pojistitelných rizik, na kterém nyní intenzivně pracujeme s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem,“ uvedl ministr Milek. Do Fondu by měli podle ministra zemědělství dobrovolně přispívat zemědělci i stát. Zemědělec, který se nezapojí, nebude mít v případě nepříznivých podmínek nárok na podporu od státu.

V souvislosti s vlastnictvím zemědělské půdy ministr Milek řekl, že prosazuje zavedení oznamovací povinnosti při jejím prodeji. „Zemědělec, který na půdě hospodaří, se musí dozvědět, že se půda prodává a musí mít možnost ji odkoupit,“ řekl Milek.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová