Po dlouholeté spolupráci Mendelovy univerzity (MENDELU) s mongolskými vysokými školami, lesnickou praxí a aktivitách spojených se zaváděním českého systému značení turistických tras se univerzita zaměřila na oblast lesní pedagogiky.

Na jaře letošního roku představila kolegům stolní hry o přírodě a v létě se pedagogové MENDELU vydali s místními dětmi do lesů. Do této části programu se zapojila především lesní pedagožka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) Petra Packová. Vzdělávání formou her zaměřila zejména na témata, která jsou v Mongolsku aktuální: pastva v lesích, význam výchovy lesa, úkoly lesníka, funkce lesů či jejich adaptace na požáry. Kromě cíleně zaměřených her pedagogové s dětmi také v lese uklízeli odpadky a sázeli stromky.

Akce lesní pedagogiky probíhaly hlavně v místech, kde MENDELU v posledních dvou letech realizovala vzorové ukázky lesnického hospodaření. „Akcí se účastnily nejen děti, ale i jejich učitelé a často také místní lesníci nebo náhodní kolemjdoucí. Občas se nám dokonce stávalo, že dospělí se do her ponořili ještě víc než děti a vyžadovali opakování. To nás jen utvrdilo v tom, že lesní pedagogika má v Mongolsku smysl,“ popsal průběh akcí lesní pedagogiky Václav Pecina, jeden z koordinátorů aktivit MENDELU v Mongolsku.

„Miluji výzvy a zde jsem se ocitla v naprosto odlišných přírodních podmínkách ve srovnání s Českou republikou. Boreální lesy, tedy jehličnaté lesy chladného pásma, klimaxové dřeviny světlé tajgy, jako je bříza, borovice, modřín, osika, k tomu permafrost, časté disturbance ohněm, pastvou dobytka, větrná i vodní eroze, zkrátka něco zcela rozdílného,” přiblížila své pocity lesní pedagožka ŠLP Křtiny Petra Packová, která program pro žáky i lesníky v rámci akcí pro děti i odborných workshopů připravovala. Zároveň školila mongolské i české studenty v přípravě těchto programů.

Odborné informace bylo potřeba podat populárně-naučnou formou tak, aby tématům porozuměla širší veřejnost včetně dětí. „Informace jsem si skládala do celkového obrázku situace dané lokality. Pak jsem to přelila do srozumitelné řeči, interaktivní formou za užití všech smyslů jsem místním vysvětlila druhovou diverzitu místa a jak se mění v závislosti na nadmořské výšce. Tak jsme například prožili větrnou erozi, včetně ukázek toho, jak jí les zabraňuje, pokusili jsme se všudypřítomným stádům nedovolit sežrat nové výsadby, zkusili jsme hnát stádo zodpovědně krajinou, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování. Vyzkoušeli jsme rozdílné strategie přežití jednotlivých druhů dřevin na požár a mnoho dalšího,” vyjmenovala některé simulované situace lesní pedagožka.

„Na rozvoji lesní pedagogiky v Mongolsku bychom chtěli dále spolupracovat nejen s lesnickým sektorem, ale také s tamními univerzitami. Lesní pedagogiku totiž pomohli realizovat vedle našeho týmu, zahrnujícího i studenty LDF MENDELU, také studenti čtyř mongolských univerzit, mezi kterými se našly velké talenty. Věříme, že i spolupráce s nimi nám umožní lesní pedagogiku v Mongolsku rozjet v národním měřítku, čemuž už jdeme naproti přípravou prvních vzdělávacích materiálů,“ nastínil nejbližší budoucnost Pecina.

Implementaci lesní pedagogiky v Mongolsku bylo možné realizovat prostřednictvím projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ).

Zdroj a foto: MENDELU