Nejnovější vykopávky stovky let starých kamenných monolitů moai z Rapa Nui nám opravují názor na okolnosti jejich vzniku. Jak totiž informuje populárně – vědecký server osel.cz., rolí soch bylo mimo jiné zřejmě i zlepšit lokální vodní bilanci.

Velikonoční ostrov formovaly do dnešní podoby sopky. Z geologického hlediska je to novorozeně s pouhými asi 750 000 lety. Osídlen byl pravěkými polynéskými mořeplavci, kteří na ostrov dopravili k jídlu vhodné plodiny. Dařilo se tam batátům, jamům, pěstovalo se taro. Druhová skladba pylu v usazeninách kráterových jezerech usvědčuje domorodce, že se kolem roku 1010 pustili do riskantního podniku – masivního odlesňování. Postupně se jim podařilo vykácet více než deset milionů palem. Dopad takového činu na sebe nenechal dlouho čekat. Krajinu začaly sužovat větrná eroze a  sucho.

V čase svého vzniku měly být sochy jakýmsi vyjádřením tradic kultu předků, který je typický pro celou Polynésii a hrály nejspíš  roli v ideologii a legitimizaci politické struktury tehdejší společnosti. V letošním roce přicházejí vědci s dalšími poznatky. V jednom z lomů, kde provedli pečlivý průzkum, se jim podařilo začátek tamní činnosti datovat. Práce tam začaly okolo roku 1455 a s výrobou soch končili na počátku 17. století, tedy v době zahájení kontaktu se západní civilizací.

Nynější výkopové práce zahrnovaly vyproštění dvou vodorovně ležících soch. Hned u „čísla 156“ se ukázalo, že původně socha stála na masivním podstavci. Do polohy ležmo se dostala až časem. Další fakta zveřejněná v časopise Journal of Archaeological Science dokládají, že sochaření nebylo tak zcela bezúčelné, jak se dosud soudilo, a že ne všechny monumenty měly být přepraveny směrem k pobřeží a stát se jakousi  galerií předků. Naopak sochy sloužily k uctívání a při slavnostech v místech, kde byly vytvořeny. Jinak řečeno, jejich konečné místo určení bylo již v samotných lomech.

Rozbor materiálu z místa vykopávek a okolní půdy, poskytl vědcům argumenty pro tvrzení, že uctívání soch byla jen jedna stránka věci. Kromě předcházení si mocných, se lom stal zdrojem tolik žádoucí vody potřebné k zavlažování. Ani to ale nebylo všechno. Sochy jsou placaté, protože mocnost vhodného materiálu k jejich zhotovení nebyla velká. Poměrně mělké dolování monolitů obnažovalo podloží s tufovým sedimentem bohatým na vápník, fosfor a další minerály. Lom tedy poskytoval „hnojivo“ dovolující významně zvýšit úrodnost okolní erodované půdy.

Úkolem soch možná bylo udržet na ostrově pořádek, naklonit si mocné a přízeň bohů, ale vedlejším efektem jejich dolování, nejspíš i činem důležitějším,  bylo vytvoření vodního rezervoáru a získávání hnojiva ke zvyšování úživnosti krajiny. Z chemických rozborů vyplývá, že doplňování v půdě nedostatkových látek umožnilo domorodcům zvyšovat výnosy na dvojnásobek, což jistě přispělo k omezení tamních hladomorů. Odkrytí mohutných podstavců a ležících soch s petroglyfy na zádech, vydalo svědectví o tom, že mnohé ze soch měly své trvalé místo v místě svého vzniku. Tam také byly uctívány. Nešlo tedy o opuštěné a zapomenuté relikty, které čekaly na přepravu do kultovních míst, jak se traduje a píše v knihách.

Zdroj a plné znění článku včetně doprovodných foto: www.osel.cz, Literatura: Sarah C.SherwoodaJo AnneVan TilburgbCasey R.BarriercMarkHorrocksdeRichard K.DunnfJosé MiguelRamírez-Aliagag.: New excavations in Easter Island’s statue quarry: Soil fertility, site formation and chronology, Journal of Archaeological Science, Volume 111, November 2019., ilustrační foto: (odlesněná krajina Velikonočního ostrova foto z roku 2014), autor: Dropus, Wikipedia.