Na záchraně místního ekosystému pracují také místní akční skupiny (MAS) společně se svými partnery. Poukázala na to dnes Klára Malá z tiskového servisu Národní sítě MAS s tím, že zmírnit dopady sucha mají zejména správné postupy ve výsadbě a péči o zeleň.

Podle Zprávy o ekologické obnově ministerstva životního prostředí od začátku 50. let do 90. let 20. století zmizelo z české krajiny 35 tisíc hektarů hájků, remízků a mezí, došlo k odstranění 30 tisíc kilometrů liniové zeleně a zaniklo 25 tisíc kilometrů vodních toků. Podle expertů se od 50. let mění i klima, které je teplejší a sušší. Tento trend se bude dále prohlubovat. S přetrvávajícím suchem bojují i místní akční skupiny. „Naše místní akční skupiny si uvědomují, jak negativně sucho ovlivňuje rozvoj zemědělství, průmyslu, turismu a tím i samotný život na venkově. Proto dělají konkrétní kroky, aby zmírnily dopady na venkovskou krajinu. Například naše krajská síť na jižní Moravě rozjela v programu Milion stromů pro krajinu systémovou výsadbu stromů po celém území, aby pomohla udržet vodu v krajině. V celém Česku nabízejí navíc místní akční skupiny 600 milionů korun z evropských fondů pro žadatele na projekty sídelní a krajinné zeleně,” říká předseda Národní sítě MAS Jiří Krist.

Krajina dnes mnohdy vysychá

Chybí meze, aleje a krajinotvorné sady, které zamezují větrné a vodní erozi a krajina se začíná podobat stepi. Za posledních 50 let se také počet zejména ovocných stromů v zemědělské krajině stále snižuje. „Stromy jsou základní ekosystémová jednotka. Stabilizují půdu, zadržují vodu, kterou ochlazují okolí, a díky tomu vzniká mlha a rosa. Bez stromů se krajina stává stepí a v extrémních případech horkou pouští, jak to známe i z některých měst. Naše krajina potřebuje více odolné stromové zeleně, aby dokázala čelit klimatickým výkyvům,“ popisuje nenahraditelnou roli stromů v krajině Vít Hrdoušek z Místní akční skupiny Strážnicko, který se tématem suché krajiny dlouhodobě zabývá.

Pracovat komunitně se vyplatí

Podle starosty obce Terezín na jižní Moravě se jedná o proces, do kterého se musí zapojit celá komunita. Podle něj hlavní roli mají uživatelé zemědělské půdy, kteří by měli zohledňovat suché roky při svém způsobu hospodaření. A zároveň popisuje aktivity své obce: „U nás realizujeme výsadby v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině na okrajích obce. Cílem je vysázení stromů a keřů ve skladbě vhodné pro zdejší region a suché podnebí. Chceme zde mimo jiné vytvořit malý krajinotvorný sad Přátelství.“

Proměny české krajiny v horizontu dalších 50 let

Pokud budou suché roky pokračovat, tak se podle Hrdouška přiblížíme stepnímu klimatu. To znamená, že u nás budou hodně teplá a suchá léta s přívalovými srážkami, jaro a podzim budou kratší a zima bude spíše suchá, větrná a studená s občasnými přívaly deště a sněhu. V potocích a řekách bude voda jen sezónně a bude jí stále méně. Výsledkem budou vyschlé potoky, což se projeví i trvalým nedostatkem vody ve studnách.

„Dojde k velkým změnám v lesnictví, zemědělství, vodohospodářství i v dalších oborech, čímž se změní i vnímání společnosti. Naučíme se více vážit si vody, půdy, stromů a chápat funkci přírodních cyklů, jak to uměli dříve sedláci,“ popisuje Hrdoušek.

Každý jednotlivec se může zapojit

Podle Hrdouška je řešení velice prosté. Důležité je, aby lidé uměli s vodou hospodařit. Naučit se ji recyklovat a využívat pro pěstování rostlin, nejlépe pak stromů ve svém okolí. „Zapojit se může každý a všude, i ve své práci. Podstatné je myslet na to, abychom vodu zadrželi ze střech, propustnými dlažbami na veřejných i soukromých místech. Důležité je, aby voda prosákla ke kořenům blízkých stromů na návsích i u cest. Ty se pak odvděčí třeba příjemným chladivým stínem,” uzavírá.

Pro rozvoj krajinné zeleně spustila Krajská síť místních akčních skupin Jihomoravského a Jihočeského kraje ve spolupráci s krajskými úřady a vládou Dolního Rakouska přeshraniční projekt spolupráce Klimagreen – Klimatická zeleň. Místní akční skupiny se soustředí na výsadbu ovocných stromů, které za poslední léta z české krajiny mizí.

V krajině sází hlavně odolnější odrůdy hrušní, třešní či jabloní nebo méně známé, suchu odolné, domestikované ovocné druhy jako moruše, oskeruše či dříny. V projektu se za účasti místní komunity osazují obecní cesty, bývalé meze i školní a obecní sady více jak pěti tisíci stromy a keři, které mohou pomoci udržet mírnější mikroklima a vodu ve venkovské krajině.

MAS, ilustrační foto (obnova školního sadu Bojanovice) NS MAS