Lidé obvykle předpokládají, že „chování“ vyžaduje, když už ne mozek, tak alespoň nějak centralizovanou nervovou soustavu. Spousta živočichů ale žádný mozek nemá. Například žahavci mají jenom difuzní nervovou soustavu, kterou představuje síť nervových buněk. Co s takovou výbavou dovedou?

Švýcarská doktorandka Gaëlle Botton-Amiot ze švýcarské Université de Fribourg na svém Twitteru prozrazuje, že miluje žahavce a zajímá se o evoluci nervové soustavy. S kolegy si vzala do parády sasanku Nematostella vectensis. Tyto sasanky sice nemají oči, ale jsou schopné vnímat světlo. Botton-Amiotová a spol. trápili nematostely elektrickými šoky. Posvítili na ně a současně jim dali elektrickou ránu, po které se sasanka stáhne jako uzlíček neštěstí. Stačila hodina a sasanky se naučily, že existuje nepříjemná spojitost mezi osvětlením a elektrickým šokem.

Mají mořské sasanky duši? Těžko říct. Ale naše představy o výkonech nervových soustav jsou očividně zkreslené. Vidíme to optikou našeho supersložitého mozku a podceňujeme méně nápadné nervové soustavy. K asociativnímu učení není žádný složitý mozek nutný.

Zdroj, další informace a doprovodné video na: https://www.osel.cz/12811-maji-morske-sasanky-dusi-tvorove-bez-mozku-vytvareji-vzpominky.html, ilustrační foto (sasanka – akvarium Mořský svět) Naše voda – Nina Havlová