Třetí ročník soutěže Šumavská mozkovka o nejlepší popularizační odborný článek ze Šumavy má svého vítěze. Informoval o tom dnes mluvčí Národního parku (NP) Šumava Jan Dvořák.

„Všichni autoři mají můj obdiv, protože popsat zkoumanou problematiku na velmi omezeném prostoru několika odstavců, to opravdu není legrace. Ale jak je vidět, letošní autoři to zvládli velmi dobře, protože výsledky jsou velmi vyrovnané,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Celkem dorazilo 149 hlasů, z nichž nejvíce obdržel Zdeněk Šmída a jeho článek „Reliktní hranice na Šumavě – tiší svědkové z kamene.“ „Je to velmi zajímavé téma, které se v předchozích ročnících soutěže neobjevilo. Navíc Zdeněk Šmída jej skvěle zpracoval. Ale i ostatní soutěžní články byly velmi dobře ceněny, což ukazuje počet došlých hlasů – o druhém místě nakonec rozhodl jeden jediný hlas,“ uvedl Dvořák. „Druhé místo s 36 hlasy získal článek „Mýtus staré Šumavy“ Michala Hořejšího z Ústavu pro jazyk český. Ten se zabýval opravdu velmi netradičním tématem – analýzou několika děl Karla Klostermanna, díky které zjistil, na jak velkém území Šumavy se odehrávají děje Klostermannových románů,“ dodává  Dvořák.

Dalších 35 čtenářů pak hlasovalo pro článek Karla Malíka „Vývoj obnovy horských smrčin zasažených gradací kůrovce v okolí Březníku, NP Šumava“. Další dva články, se týkají také výzkumu lesních společenstev. Sedmadvacet čtenářů hlasovalo pro článek Ivany Vašíčkové „Na scéně Boubínského divadla“ a necelá desítka hlasů přišla i Vojtěchu Čadovi, který zkoumal horské smrčiny na území CHKO Šumava a svůj výzkum popsal v článku „Tři století na Ostrém“.

Naše voda, foto (vítěz s ředitelem NP Šumava) Správa NP Šumava