Kromě lesních pozemků, nádrží i drobných vodních toků spravují Lesy České republiky taky menší sakrální stavby. Jako například historickou výklenkovou kapli svatého Prokopa Kaplička sv. Prokopa (Výklenková kaple, kaplička) • Mapy.com u Kostelní stezky z Rynartic do Jetřichovic v severních Čechách vysvěcenou v roce 1886.

Opravu její střechy a fasády za 70 tisíc korun v prosinci dokončila Lesní správa Rumburk. „Břidličnou střechu jsme bohužel nezachránili, ale zvolili jsme esteticky plnohodnotnou náhradu v podobě tašek bobrovek,“ říká technik stavebních investic Josef Kadlec ze severočeského Oblastního ředitelství podniku s tím, že se vždy při obdobném projektu postupuje s ohledem na krajinu i historii stavby. Právě o ní se dočteme v knize Tulákům Jetřichovicka:

Příběh kapličky začal děsivou bouří, která v Rynarticích propukla kolem půlnoci ze 3. na 4. července roku 1799. Jeden z mnoha blesků zasáhl dům čp. 63, ve kterém bydlel Franz Dallewitz. Dům shořel do základů. Tkadlec při požáru přišel nejen o dům, ale i o uložené zboží, své ji dalších lidí. Druhého dne, na svátek sv. Prokopa, se otřesené osadníci vydali na děkovnou pouť do jetřichovického kostela, poděkovat Bohu, že přežili. Houf farníků se vydal Kostelní stezkou a nevědomky založil novou tradici, každoroční oslavy dne zaslíbení. Na strom u stezky pověsil majitel pozemku Wenzel Clar, obchodník z čp. 32, obraz svatého Prokopa. Pod postavou světce s ďáblíkem na řetěze, kterého si řeholník zapřáhl při obdělávání pole, byl nápis „Heilige Procopius bitte für uns! (Svatý Prokope, pros za nás). Malbu o rozměrech 60×40 cm chránila před nečasem plechová stříška a stálo tu pohodlné dřevěné klekátko. Roku 1886 se odhodlali Rynartičtí k důstojnému přebudování místa. Starý obraz odputoval na Überschaar za lesovnu čp. 16 a na jeho místě vyrostla malá zděná kaple, pokrytá břidlicí. Ze štukového medailonku ve štítu hleděl na věřící Beránek Boží a uvnitř na stěně visel nový obraz od Franze Antona Grohmanna z Jetřichovic. Zápis ve farní pamětní knize kousavě zhodnotil výsledek „Provedení malby bylo, bohužel, zadáno malíři pokojů…

Obec požádala faráře o vysvěcení, ale rozhodnutí nebylo v jeho kompetenci – svolení musela vydat biskupská konsistoř v Litoměřicích. Kladná odpověď doputovala faráři po svaté Ludmile, obec se pak ještě musela zavázat, že se o kapli bude na věčné časy starat. Protokol byl sepsán 26. září a uložen do kostelní pokladny. Vysvěcení bylo stanoveno na 10. října 1886 (spolu s nedalekou Vaterovou skalní kaplí Ecce homo). Obřad vykonal páter Ludwig Schön. Kaple byla určena pouze pro pobožnosti, nikoli pro mše.

Zdroj a foto: Lesy ČR