26. 8. 2019

Ladislav Miko: Rybníky nás nespasí, pane prezidente

Při zahájení veletrhu Země živitelka přišel prezident Miloš Zeman s myšlenkou vyřešit problém chybějící vody v krajině obnovou mnoha zaniklých rybníků, které historicky na našem území existovaly. Úmysl prezidenta komentoval na serveru iHNed Ladislav Miko.

Podle něj jde o úvahu nikoliv novou či originální, i když v mnohém atraktivní: zachytíme-li vodu v nádržích, jednoduše nám neodteče a zůstane, kde ji potřebujeme. Podobný argument se objevuje i při návrzích budovat nové větší či menší přehrady na tuzemských tocích. A není pochyb o tom, že budováním vodních nádrží, zejména drobných, se odtok vody z krajiny zpomalí. Přesto bych v proslovu k zemědělcům od prezidenta očekával něco jiného, nebo alespoň něco více.

„Především je dobré připomenout, že pokud jde o množství vody, na naše území jí spadne pořád víceméně stejně. Mění se ale následná distribuce srážek (tady tvorba nádrží trochu pomoci může) a úplně základním problémem je schopnost vodu v krajině zadržet, aby neodtekla. Zcela dominantní roli zde hraje voda zadržená půdou. Ta jí zachytí mnohem víc než všechny rybníky a nádrže světa, především proto, že ji může zadržovat plošně.

Tato schopnost půdy je dána řadou faktorů, důležitá je například krajinná struktura: průlehy, meze a remízky zpomalují povrchový odtok a zvyšují šanci, že se voda vsákne. Klíčovou je ovšem půdní struktura a ta závisí na množství organické hmoty. Její podíl s degradací zemědělských půd v důsledku intenzivní produkce a omezeného střídání plodin (zejména dominance obilovin a řepky) dlouhodobě klesá a tento trend se nedaří zastavit. Přitom zvýšení podílu organické hmoty v půdě o jedno procento znamená přes 20 litrů zadržené vody na každém čtverečním metru. To je při celkové výměře naší orné půdy (2,99 milionu hektarů) zhruba sedmkrát více než veškerý objem vody v 25 největších rybnících u nás.

Skutečná schopnost rybníků zadržet vodu je přitom nepoměrně menší než jejich objem, to bychom je museli každý rok zcela vypustit a zase naplnit – je tedy reálně dána pouze rozdílem objemu mezi minimální a maximální hladinou, a k dosažení stejného efektu by jich tedy nestačily ani stovky navíc.

Zvyšování schopnosti zadržet vodu samozřejmě není jen otázkou orných půd, ty však tvoří přes 35 procent našeho území, navíc je u nich plošný úbytek organické hmoty největší. Na budování či obnovu opravdu velkých rybníků nejspíš nenajdeme v naší krajině dost místa. Ty střední a malé má jistě smysl obnovovat, ale zadrží řádově méně vody, než když zlepšíme stav naší půdy. Toho lze dosáhnout změnou jejího využívání a způsobu hospodaření. Očekával bych tedy, že právě o tom se prezident na setkání zmíní jako o první a nejdůležitější věci. Tam totiž mohou přispět prakticky všichni a efekt by byl násobně větší ve srovnání s obnovou rybníků,“ uvádí Miko.

Zdroj: http://HN.IHNED.CZ/c1-65857010-rybniky-nas-nespasi-pane-prezidente, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

28.8.2017 10.59, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1