Velkým pivovarnickým koncernům roste v tuzemsku nečekaná konkurence. Píší o tom Lidové noviny (LN) s tím, že kromě více než dvou stovek minipivovarů začínají investoři po delší době stavět i nové průmyslové (tedy větší) pivovary.

Už v dubnu chce rozjet v Praze provoz firma Vinohradský pivovar. Další z investorů, společnost Zemský pivovar, je podle informací LN před podpisem smlouvy na koupi objektu v zatím utajované části Prahy. Po loňské rekonstrukci Zámeckého pivovaru Břeclav, který letos uvaří na 35 tisíc hektolitrů, jde po dlouhé době o první větší projekty tohoto druhu v Česku. Poslední nový průmyslový pivovar vyrostl v roce 2009 v Chotěboři a pak v roce 1966 v Nošovicích – Radegast, který dnes patří do skupiny Plzeňského Prazdroje.

Vinohradský pivovar dokončuje přestavbu bývalého pivovaru v této pražské čtvrti. Podle spolumajitele společnosti a vlastníka dvou minipivovarů v Praze Františka Richtera začne výroba v objemu do 10 tisíc hektolitrů ročně, v další etapě může narůst až ke zhruba padesáti tisícům. Pro představu – minipivovary vaří v průměru 750 hektolitrů ročně, největší pivovary od milionu výše. „Mezi minipivovary a velkými koncerny je u nás obrovská propast. Přitom když máte klientelu lidí, kteří mají o nová piva zájem, můžete s takovýmto větším projektem uspět,“ říká Richter, který je jedním ze tří vlastníků Vinohradského pivovaru.

Hlavními znaky průmyslového pivovaru je roční produkce nad 10 tisíc hektolitrů, automatizovaná výroba, stáčecí linka na lahve. Investice činí desítky milionů korun proti řádově jednotkám milionů při budování minipivovaru.

Společnost Zemský pivovar si už dnes nechává pod svou značkou vařit Zemské pivo v Pivovaru Chotěboř, distribuuje ho do vybraných restaurací a připravuje se na stavbu vlastního provozu v Praze. Nynější společnost s ručením omezeným budou majitelé transformovat na Zemský akciový pivovar. „Jde nám o to, aby se například hostinští mohli stát akcionáři a měli podíl na pivu, které čepují,“ říká spolumajitel Zemského pivovaru Pavel Prchal.

Stavět průmyslový pivovar se chystají i někteří další investoři. Podle lidí z oboru se mluví například o projektu v České Lípě.

Tuzemský trh, na kterém se v roce 2012 prodalo přes 18 milionů hektolitrů piva (loňská čísla ještě nejsou k dispozici), stále ovládají velké pivovarnické koncerny se svými výčepními pivy, o které ale v posledních letech klesá zájem. Naopak roste odbyt středně velkým a menším pivovarům, jako jsou třeba Svijany, humpolecký Bernard nebo zmíněná Chotěboř. Na to sázejí noví investoři. Chtějí využít rostoucí poptávky po kvalitních, netradičních a leckdy tedy i dražších značkách. Od klasických českých ležáků po svrchně kvašená piva belgického nebo anglosaského typu.

Největší počet podobných netradičních piv zatím nabízejí minipivovary. Jejich podíl na celkové pivní produkci stále tvoří necelé procento, ale loni jejich počet rekordně vzrostl o 49 na současných 213. Pivo většinou prodávají ve vlastní restauraci nebo stáčí do PET lahví. „Jedná se v podstatě o takovou rukodělnou výrobu a o ni je v posledních letech stále větší zájem. Podobně jako to platí třeba u pekařů nebo řezníků. Je to v podstatě taková reakce spotřebitelů na rostoucí industrializaci,“ vysvětluje prezident Českomoravského svazu minipivovarů a spolumajitel společnosti Pivo Praha Jan Šuráň.

Průmyslových pivovarů funguje v Česku 48, necelá polovina z nich patří velkým koncernům a českým pivovarnickým skupinám, ostatní jsou samostatné podniky. Některé prodávají svá piva v obchodech a restauracích v regionu, ve kterém působí, ale jiné mají i smlouvu s obchodními řetězci po celé republice.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová