19.5.2015 14.33, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace
KRNAP využívá napadené dřevo z pokácených stromů na „broukoviště“
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) využije dřevo z pokáceného buku napadeného houbou vějířovcem obrovským (Meripilus giganteus) k založení tzv. broukoviště. Informoval o tom mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Broukoviště vznikne nedaleko místa, kde strom stál, tedy poblíž geologické stezky a rybníčku. Postupně odumírající či mrtvé stromy jsou přirozenou součástí zdravého lesa. Odumírající strom představuje velký zdroj potravy, a proto se na něj během evoluce „navázala“ celá škála organismů, které odborným termínem označujeme jako saproxylické, tedy na trouchnivějící či mrtvé dřevo vázané. Náleží k nim mnoho druhů brouků a ostatního hmyzu, dále hub, lišejníků či mechů. Podle odhadů tvoří saproxylické organismy nejméně čtvrtinu všech druhů v lese. U brouků – zlatohlávků, mnohých krasců, tesaříků, roháčků, kovaříků atd. – jsou na mrtvé dřevo vázána jejich nedospělá stádia – larvy. Některé druhy se vyvíjejí v čerstvě odumřelém dřevě, jiné počkají, až dojde k jeho částečnému či úplnému ztrouchnivění, některé se vyvíjejí v slabých větvích, jiné pro svůj vývoj potřebují mohutné kmeny. V dnešní kulturní krajině najdeme jen málo odumírajících a mrtvých stromů, mnohý saproxylický hmyz se proto řadí mezi druhy vzácné a ohrožené. Pokud odumírající stromy nikoho neohrožují, měly by v krajině zůstávat. Pokud již takový strom musí být např. z bezpečnostních důvodů pokácen, lze větší či menší část dřeva ponechat na místě a vytvořit tzv. broukoviště – uměle sestavený soubor částí kmenů a větví, který vytvoří prostředí pro organizmy vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo. Není sice plnohodnotnou náhradou odumírajícího stromu, který odumírá pomalu (i desítky let) a po částech a poskytuje tak neustále prostor pro život mnoha generací saproxylických druhů, může však poskytnout náhradní útočiště pro vývoj některých méně náročných saproxylických organismů a stát se jejich dočasným útočištěm.
„Na území KRNAP vytváříme cíleně prostředí pro různé organizmy dlouhodobě. V lesích ponecháváme řadu tzv. doupných stromů, které jsou domovem dutinových ptáků i celé řady druhů hmyzu a hub. Po těžbě ponecháváme na místě 10 % dřevní hmoty, která svým rozkladem poskytne životní prostor a živiny celé řadě organizmů. Díky tomuto přístupu jsme od roku 2009 držiteli certifikátu FSC, který je prestižním zhodnocením vysoké kvality péče o lesní ekosystémy Krkonošského národního parku,“ uvedl Drahný.
Naše voda, ilustrační foto KRNAP
19.5.2015 14.33, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace