Dnes, 2. února, si celý svět připomíná Světový den mokřadů, na památku podepsání Ramsarské úmluvy o mokřadech v roce 1971. Správa Krkonošského národního (KRNAP) parku jej tradičně slaví také, protože v Krkonoších se nachází jedny z nejcennějších a nejzachovalejších mokřadních ekosystémů ve střední Evropě.

Krkonošské mokřady, zejména vrchovištní rašeliniště na hřebenech hor, jsou výjimečné nejen svým rozsahem, ale i výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Úpské a Pančavské rašeliniště jsou součástí mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy a spolu s polskou stranou tvoří přeshraniční ramsarskou lokalitu.

„Význam mokřadů si v Krkonoších velmi dobře uvědomujeme. Jsou zásobárnou vody, útočištěm vzácných druhů a důležitým stabilizačním prvkem horské krajiny,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Proto se jejich ochraně a obnově dlouhodobě věnujeme,“ dodal.

V minulých letech Správa KRNAP realizovala několik rozsáhlých projektů zaměřených na obnovu vodního režimu odvodněných rašelinišť a podmáčených smrčin. Jen v rámci projektu Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP se podařilo obnovit vodní režim na 35 lokalitách a zrušit více než 40 kilometrů historických odvodňovacích příkopů. Díky těmto opatřením se voda v krajině zadržuje déle, vznikají drobné tůně a revitalizované plochy se rychle opět stávají domovem mokřadní vegetace, hmyzu i obojživelníků

Systematická práce Správy KRNAP byla oceněna také odbornou veřejností – projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku získal 1. místo v soutěži Adapterra Awards v kategorii Krajina. Ocenění potvrdilo, že obnova mokřadů je účinným nástrojem adaptace krajiny na klimatickou změnu a inspirací pro další podobné projekty

Péče o krkonošské mokřady však zdaleka nekončí. „V současnosti pracujeme v rámci česko-polského projektu ITERREG na pasportizaci rašelinišť, která se stane stěžejním podkladovým dokumentem pro další plánování péče o tato mimořádně cenná území,“ doplňuje vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Viera Horáková. „Součástí tohoto projektu bude i revitalizace odvodněných částí rašelinných společenstev v oblasti Bílé nebo Čertovy louky, kde budou navržena opatření vedoucí k obnově přirozeného vodního režimu a dlouhodobé stabilizaci těchto lokalit,“ nastínila plány do budoucna.

Světový den mokřadů je tak nejen příležitostí k připomenutí jejich významu, ale i k potvrzení závazku Správy KRNAP pokračovat v ochraně a obnově krkonošských mokřadů – jedinečného přírodního bohatství, které má zásadní význam pro krajinu Krkonoš i pro lidi v podhůří.

Zdroj a foto: KRNAP