Jen pár prvních pěkných dní stačilo k tomu, aby návštěvníci Sněžky ukázali, že své chování od loňska vůbec nezměnili. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) tedy nemá jinou možnost, jak ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky, než opět přistoupit k instalaci ochranných sítí jako v loňském roce. Ty rozšíří nynější řetězové zábrany již tento pátek.

Ochranné sítě se objeví na obou místech jako loni a to na vrcholu a v sedle u bývalé Obří boudy (u Slezského domu). Na Sněžce bude přibližně 600 m ochranných sítí, v sedle pak 500 m. Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách. Proto správy obou krkonošských národních parků loni poprvé oddělily prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí. Tato metr vysoká síť posílila již instalované řetězové zábrany, které ale lidé ve velkých počtech překračovali. Oranžová ochranná síť je jasně viditelná a na vrcholu hory opravdu působí nezvykle. I letos budou pro celou letní sezónu vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR.

Extrémní a symbol – tato dvě slova zcela vystihují Sněžku. Nejvyšší hora Česka je symbolem pro všechny Čechy. Extrémní je pak z mnoha důvodů. Roční průměrná teplota 0,2 ˚C a vysoké množství dešťových a sněhových srážek řadí vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás. Extrémní je i návštěvnost vrcholu. Denní počet pěších turistů v letní sezóně je 8 000–9 000 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou Pec pod Sněžkou–Sněžka (s denní kapacitou až 2 400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás.

Zvláštní jehlancovitý tvar 1 603 m vysoké Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky. V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let. Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec. Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.

Zdroj a foto: KRNAP