Botanici Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili mezi rostlinami na území KRNAPu mech šikoušek zelený, který zde dosud nikdy v minulosti nebyl objeven. Informoval o tom ředitel komunikace Správy KRNAP Radek Drahný.

Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) je mech jen několik mikrometrů velký. V celé Evropě je považován za vzácný, je řazen mezi zranitelné až ohrožené druhy a v rámci projektu Natura 2000 je jeho výskyt mapován po celé Evropě. Tajemnost šikouška spočívá zejména v jeho„neviditelnosti“ a s tím spojenými dosud neúplnými informacemi o jeho životě. Lze jej najít jen v době, kdy vyroste jeho sporofyt, tedy štět s tobolkou, ve které se tvoří spory, sloužící k rozmnožování. Tobolka má obvykle 1–2 cm délky a je tedy alespoň trochu viditelná. Mladé sporofyty vyrůstají na podzim a mají zelenou barvu. Jak dozrávají, jejich barva se mění – postupně zhnědnou a celá tobolka se nakloní na stranu. Šikoušek zelený je obyvatelem jehličnatých i listnatých lesů. Místa, která má šikoušek rád, musejí nabídnout dostatek trouchnivějícího dřeva a musí tam být dostatečně vlhko. Obsazuje zetlelé padlé kmeny i drobné úlomky dřeva, ztrouchnivělé pařezy a větve jehličnatých, méně často i listnatých dřevin. Nejvíce trouchnivého dřeva bývá v hluboce zaříznutých údolích v lesích, a právě na takových místech odborníci v Krkonoších šikoušek objevili.

„Nálezy šikoušku jsou více méně náhodné, což je dáno jeho bezmála neviditelností. Kvůli tomu také víme velice málo o jeho biologii. Víme, že má rád vlhké lesy a tušíme, že sucho mu nedělá dobře, ale nevíme úplně přesně, jaké další faktory mají vliv na jeho výskyt. Jsou roky, kdy se vyskytuje ve větším množství a jindy je jej zase méně. Jsou i lokality, na kterých se přestal vyskytovat, ale nevíme proč,“ říká botanička Správy KRNAP Viera Horáková. „Co ale víme jistě je, že pro výskyt šikoušku zeleného je zapotřebí stálá přítomnost tlející dřevní hmoty, proto odvážení padlých kmenů a větších větví z lesů je největší příčinou jeho ohrožení. Naštěstí lesníci v krkonošských lesích nechávají značnou část dřevní hmoty k samovolnému rozpadu, což je pro výskyt šikoušku ideální,“s optimismem konstatovala Horáková.

V loňském roce v Krkonoších botanici nalezli hned několik lokalit s výskytem tohoto tajemného mechu. Nejvíc lokalit nalezli v oblasti Černého a Tetřevího potoka nad Dolním Dvorem. Další lokality jsou ve Vítkovicích v údolí Pustého potoka, nad Černým Dolem a v údolí Vavřincova potoka v povodí Úpy. Šikoušek na těchto lokalitách roste v lesích v nadmořské výšce od 620 do 910 metrů nad mořem. Odborníci pro všechny lokality zaznamenali jejich souřadnice, které jim pomohou v dalších letech při pravidelných kontrolách výskytu. „Přepokládáme, že v Krkonoších je lokalit víc, než jsme dosud objevili. Proto je nutné i nadále pátrat v lesích a doufat, že Krakonoš nám bude i nadále držet palce. Pokud by místní nebo návštěvníci hor při svých houbařských vycházkách narazili na charakteristickou tobolku patřící šikoušku zelenému, budeme rádi, pokud nám zašlou co nejpodrobnější popis lokality a my pak výskyt druhu ověříme,“ dodala Horáková.

Naše voda