Vedle nepříznivé velikostní struktury půdních bloků je dalším problematickým faktorem velmi nízké zastoupení krajinných prvků. Uvádí se to v podkladech pro přípravu zemědělské politiky po roce 2020, které zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Ze statistiky Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) například vyplývá, že z deklarovaných krajinných prvků je z hlediska výměry nejzastoupenější kategorie „mez“, a to výměrou kolem 125 hektarů, což z celkové výměry orné půdy v ČR představuje 0,005 procenta. „Přestože se nejedná o všechny existující meze na orné půdě, ale pouze ty, které si zemědělci deklarují v rámci podmínek greeningu jako EFA, lze si udělat představu o stavu krajinných prvků v ČR. U dalších kategorií krajinných prvků je celkový podíl na výměře orné půdy ještě nižší,“ uvádí se v uvedených podkladech.

Celkem podle SZIF tvořily v loňském roce krajinné prvky na orné půdě plochu 259,5 hektaru. Druhým nejčetnějším krajinným prvkem byla skupina dřevin (67,7 hektaru), a dále travnatá údolnice (29,7 hektaru) a stromořadí (26,9 hektaru). Plocha mokřadů na orné půdě činila přitom jen 6,5 hektaru.

Naše voda, ilustrační foto (mokřad) Naše voda – Nina Havlová