Předpoklad, že zemědělský vlastník ochrání půdu lépe než vlastník nezemědělský, je zcela nepodložený a v mnoha případech zásadně mylný. Uvádí se to ve stanovisku Svazu vlastníků půdy ČR k návrhu komunistických poslanců stanovit zákonem předkupní práva na půdu:

Stanovisko Svazu vlastníků půdy ČR

k návrhu poslanců Pavla Kováčika, Marie Pěnčíkové a Josefa Šenfelda ze dne 2.3.2017 na schválení „zákona o některých otázkách spojených s převodem vlastnického práva k zemědělským pozemkům“.
Svaz vlastníků půdy ČR zásadně nesouhlasí s návrhem výše uvedeného zákona ani se zdůvodněním potřeby takového zákona uvedeným v přiložené důvodové zprávě. Navrhovaný zákon není v zájmu vlastníků půdy, není ani veřejným zájmem, ale je v zájmu zejména velkých zemědělských společností. Svaz vlastníků půdy ČR se znepokojením sleduje sílící snahy vedoucí k omezování práv vlastníků zemědělské půdy. Tyto snahy jsou obvykle zdůvodňovány veřejným zájmem. Tak je to i v případě tohoto návrhu zákona, jehož hlavním cílem je zavedení předkupního práva pro pachtýře a stát. Je nutné zdůraznit, že předkupní právo má jako jakékoliv jiné právo svoji hodnotu. Schválením zákonných předkupních práv by došlo k odebrání práv bez náhrady velmi početné skupině občanů – vlastníků půdy a bezúplatnému přidělení práv velmi úzké skupině osob – pachtýřům a státu.

Předkladatelé zákona argumentují především ochranou půdy ve veřejném zájmu. V návaznosti na to je v důvodové zprávě uváděn zavádějící předpoklad, že zemědělský vlastník (myšleno vlastník provozující zemědělskou činnost) ochrání půdu lépe než nezemědělský, že nebude žádat o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, a že poskytne půdě nejlepší ochranu. Tento předpoklad je v podmínkách zemědělství v ČR nutné odmítnout jako zcela nepodložený a v mnoha případech zásadně mylný.

Struktura zemědělství v České republice je totiž v rámci Evropské unie zcela ojedinělá. Zatímco průměrná velikost farmy v EU činí 16 ha, v ČR je to 133 ha – výrazně nejvíce z celé EU. Jedná se o negativní důsledek kolektivizace zemědělství před rokem 1989. Je nezpochybnitelné, že právě tato struktura a zejména hospodaření velkých zemědělských společností značně přispívá k degradaci zemědělského půdního fondu a má negativní vliv na celkový rozvoj venkovského prostoru v ČR. Podpora přesunu vlastnictví půdy k těmto subjektům není tedy ve veřejném zájmu, ale pouze v zájmu těchto velkých subjektů.

Schválení obdobného zákona by přineslo významnou výhodu zejména velkým zemědělským podnikům a podpořilo další zvětšování již tak velkých farem. Naopak by to omezilo rozvoj malých farem a vstup nových podnikatelů do odvětví. Není náhodou, že návrh předkupních práv důrazně prosazuje Agrární komora ČR a Zemědělský Svaz ČR – tedy organizace zastupující převážně velké zemědělské podniky, zatímco Asociace soukromých zemědělců sdružující rodinné farmáře je proti takovým návrhům.

Součástí návrhu zákona je také zcela absurdní návrh předkupního práva pro stát. Česká
republika od roku 1999 cíleně prodala do soukromých rukou více než 500 tis. ha zemědělské
půdy, mnohdy i pozemků plánovaných pro další rozvoj státní infrastruktury. Na těchto
převedených pozemcích vázlo ze zákona i z kupních smluv předkupní právo ve prospěch státu, a to za velmi výhodných podmínek pro stát. Jednalo se o předkupní právo, se kterým kupující půdy od státu dobrovolně souhlasili. Od 1.1.2013 byl však zákonem o Státním pozemkovém úřadu umožněn zánik těchto předkupních práv. V krátké době poté je navrhována zcela opačná změna požadující předkupní práva na veškerou půdu, včetně půdy soukromých osob. Tyto legislativní a koncepční veletoče nemohou být ničím jiným než podléháním tlaku různých zájmových skupin.

Zcela nesprávná je také informace předkladatelů, že schválení zákona by nemělo dopad do státního rozpočtu. Na trhu se každý rok prodá téměř 100 tis. ha zemědělské půdy. Nárůst byrokracie související s přijetím nabídky předkupního práva státu ke každému prodeji, vyhodnocením, rozhodnutím, odpovědí, archivací, uplatněním práva a dalšími úkony by v tomto rozsahu znamenal zátěž pro státní rozpočet v řádu minimálně desítek mil. Kč ročně. Svaz vlastníků půdy ČR bude i nadále činit kroky proti dalšímu omezování práv vlastníků půdy, ke kterému dochází plíživě, bez odborné diskuze a pod vlivem lobbistických tlaků.

Výbor Svazu vlastníků půdy ČR, 8.3. 2017, ilustrační foto Naše voda (vodní eroze)