Noví skeptici sice věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat. Píše o tom populárně-vědecký server osel.cz.

Vědecký portál Phys.org informuje o eseji, který ve vědeckém žurnálu Science publikovala skupina čtyř badatelů. Paul. C. Stern et al, The challenge of climate-change neoskepticism, Science (2016). Autoři v něm tvrdí, že kromě tradičního popírání existence klimatu se objevuje nový a nebezpečnější druh skepticismu. Říkají tomu „neoskepticismus“. Noví skeptici sice věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat. Tomuto skepticismu propadají už i mnozí zapálení alarmisté, protože vidí, že i po čtvrt století od uzavření Mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu (1992) koncentrace CO2 v atmosféře stále roste. A roste stále rychleji. Podle neoskeptiků prý investice do boje proti oteplování jsou marné mrhání peněz. Hlavně proto, že vědci nemohou prokázat, k jakým výsledkům to či ono opatření povede. Například se vědci neshodnou, kde je klimatický „bod zlomu“ ba ani na tom, zda nějaký vůbec je.

Autoři přemýšlejí, jak proti neoskepticismu bojovat, aby neprosákl do světové debaty o klimatu. Za prvé, vědci by měli poctivě uznat, že tu vskutku panují nejistoty. Neměli by tedy zapírat a pokoutně utajovat svá selhání jako jsme to viděli v aféře Climategate. Pokud někdo poukazuje na neznalosti klimatologů, neměl by být hned označován za nepřítele vědy. Za druhé, vědci by měli přestat vymýšlet stále šílenější strašidelné scénáře – tím se totiž vědci diskreditují a ztrácejí důvěryhodnost. Když je lidé podesáté přistihnou při přehánění, nebudou jim už věřit ani tehdy, když budou mluvit pravdu. Za třetí, vědci by měli s lidmi mluvit klidně a racionálně. Mluvit o rizicích v osvědčených pojmech pojišťovnictví. Když si člověk kupuje pojištění, také stoprocentně neví, zda ho postihne povodeň či požár. Je tato nejistota důvodem k nečinnosti? Ne. I když nevím, zda mne pohroma postihne, stejně si koupím pojistku.

Ani takováto rétorika – založená na každodenní lidské zkušenosti s pojištěním a nikoli na hysterických hoaxech o apokalypse – nemusí však být úspěšná. Pokud je totiž pojištění několikanásobně dražší než pojištěný předmět, těžko si takové pojištění někdo koupí.

Zdroj: www.osel.cz, literatura: Wendel, J. (2016), Climate scientists’ new hurdle: Overcoming climate change apathy, Eos, 97, Published on 11 August 2016. https://eos.org/articles/climate-scientists-new-hurdle-overcoming-climate-change-apathy, graf: https://www.co2.earth/co2-acceleration