S blížícím se chladnějším počasím bude stále aktuálnější odpověď na otázku, kdy vznikají omrzliny. Jak přitom uvádí osvětový web „zeptejte se přírodovědců“, omrzliny mohou vznikat i při vyšších teplotách, než by mnozí očekávali.

Omrznutí (congelatio) se řadí obecně mezi poranění a je zaviněno lokálně působícím ochlazením „periferie těla“ především rukou, nohou a hlavových výčnělků jako je nos, uši, rty a podobně.  Tkáně jsou poškozeny zpočátku hlavně stažením cév při ochlazení k bodu mrazu a značnému snížení krevního oběhu (vazokonstrikce). Na teplotu blízkou nule a nižší reaguje kůže a podkožní tkáně destruktivními procesy, které se rozvíjejí v čase a určují stupně omrznutí. Proces je zpočátku vratný (stupeň 1), ale po popraskání kožních a lymfatických kapilár a cévek, případně vzniku vodních krystalků, se začínají tkáně a buňky poškozovat nevratně.

K omrznutí postačuje i snížení teploty ještě stále nad bodem mrazu (1 – 3 °C), jde-li o kombinaci s vlhkostí a větrem. Proud vzduchu odebírá výparné (skupenské) teplo vody z kůže. Kůže je šedobílá, ztrácí citlivost, později zčervená a bolí. Citlivější na chlad a vznik omrzlin jsou  například lidé podvyživení a dehydrovaní anorektici, osoby se sklerózou periferních cév, diabetici, pacienti s poruchou pojivových tkání a imunity  (lupus erythematodes), děti, senioři a samozřejmě pijáci alkoholu. Mozek pijáka se totiž téměř vždycky domnívá, že je venku tepleji. Proto zůstávají kožní cévy rozšířené, a to nejvíc právě na nekrytých částech těla – na obličeji a nose, ale i jinde po těle. Nos i tváře červenají a z těla uniká nadměrné množství tepla. V zimě tedy opilí lidé mohou snadno podchladit a případně umrznout i při teplotách lehce nad bodem mrazu.

K rychlejšímu prochladnutí přispívá i to, že etanol vypíná chladový třes svalů (drkotání), který tělo zahřívá.  Etanol ovlivňuje cévy v kůži a neblaze se kombinují jeho periferní a centrální účinky na mozek. Mění se (snižuje) přenastavená teplota mozkového termoregulačního centra (opilý má pocit tepla i za nízkých teplot okolí) a zvyšuje se rozšíření cév.  Jejich rozšiřování a zužování je za normálních podmínek pečlivě řízeno hlavně autonomními nervy (především sympatickými vlákny) a hormony jako je adrenalin nebo neuropřenašeč noradrenalin. Lihové nápoje nad 0,5 promile tuto spolupráci zhoršují.

Alkohol je sice někdy dobrý sluha a podporuje v rozumných dávkách psychické uvolnění v teple horských chat, ale špatný pán, když se spojí na sjezdovce s chladem a mrazem. Pak upadnout lze na zem a bez pomoci k smrti prochladnouti rázem…

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová