22. 8. 2019

6.5.2019 9.51, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Jmelí likviduje na Moravě tisíce dřevin

Jmelí bílé, které většina lidí zná jako oblíbenou vánoční dekoraci, vážným způsobem likviduje tisíce dřevin na Moravě. Informoval o tom dnes Filip Vrána z oddělení propagace Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).

Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin ve městském prostředí, ale i v lesním hospodářství. Jmelí parazituje na hostitelském stromu. Po úspěšné kolonizaci získává přednostně vodu a v některých případech jí hostitelské dřevině odebírá tolik, že dochází k významnému prosychání koruny. Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví, říká arborista z Mendelovy univerzity v Brně Jiří Rozsypálek. Podle něj je problém aktuálně nejzávažnější v Moravskoslezském, Zlínském a části Jihomoravského kraje, kde dochází k poškozování až odumírání tisíců zasažených dřevin.

Účinná obrana stromů proti jmelí dosud chyběla. Arboristé problém většinou řešili mechanickým odstraňováním jmelí pomocí řezu. Jiné metody totiž způsobovaly zároveň poškození nebo dokonce zničení hostitelského stromu. „Řez je vhodný v případech, kdy je dřevina jmelím jen mírně zasažena a většina keříků roste na periferních částech koruny, protože jmelí musíme odřezávat i s větví stromu. V případech, kdy je dřevina jmelím zasažena silně, nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl zásadně poškozen i hostitelský strom,” uvedl Rozsypálek.

Vědci několik let hledali způsob, jak si s jmelím poradit. „Náš nápad na efektivní likvidaci této poloparazitické rostliny bez nežádoucích vlivů na hostitelskou dřevinu je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,” uvedl Rozsypálek.

V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí, díky čemuž je schopna na svém hostiteli toto období překonat. „Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů jako je otevření průduchů, zahájení transpirace, fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin, díky čemuž postupně odumírá, vlivem rychlé ztráty těchto životně důležitých látek,” uvedl Rozsypálek s tím, že na hostitelskou dřevinu by tato látka neměla mít vliv, neboť se vstřebává skrze listy, které v době aplikace hostitelská dřevina nemá.

Rozsypálek spolu s kolegy tento nápad rozvíjí několik let. Testy odborníci provedli na různých dřevinách. Snažili se zlepšit průnik účinné látky do cílové rostliny, sledovali také možné vlivy postřiku na necílové organismy, především hostitelskou dřevinu. Výzkum vědci směřovali zpočátku mimo městské aglomerace, protože si potřebovali být jisti, že nehrozí negativní dopady tohoto ošetření na okolní stromy a že bude přípravek maximálně účinný. Během aktuální zimy 2018-2019 svůj postřik vyzkoušeli ve Zlíně a Přerově na celkem 40 stromech. „Prvotní výsledky nasvědčují tomu, že bude naše snažení úspěšné a odumře 90 % jmelí, které jsme ošetřili postřikem,” uvedl další z výzkumníků Petr Martinek.

Zdroj a foto: MENDELU

 

6.5.2019 9.51, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1