Jihomoravský kraj prověřuje možnost získávat vodu z důlních vrtů, kde se přestalo těžit. Má vytipované lokality. S ohledem na kvalitu vody by nesloužila jako pitná, ale pro zálivku. Výhledově by se dalo zvážit energetické využití.

Novinářům to dnes řekl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Podle něj jižní Moravu sužuje sucho a problému se nevyhnou ani ostatní kraje. S myšlenkou na využití vody z důlních vrtů podle Zámečníka přišla bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která pochází z Hodonínska a v minulosti také působila v orgánech kraje. „Když se někde přestane těžit, tak se přestane odčerpávat ta voda a ona stoupá zpátky. Následně se začne tlačit na povrch,“ uvedl Zámečník.

Kraj loni udělal analýzu, ze které vyplynuly tři vhodné oblasti. Jednou jsou bývalé lignitové doly v okolí Kyjova na Hodonínsku. „Minulý týden bylo pilotní čerpání vody v Šardicích a výsledky jsou lehce pozitivní. Vody je tam dost, a to 3,5 kubíku za hodinu. Je tam ale mnoho chemických látek, proto by voda mohla sloužit jako užitková, ne jako pitná,“ řekl hejtmanův náměstek. Další zkoušky by se měly v oblasti uskutečnit v Kyjově, Kelčanech, Mistříně a Vacenovicích.

Další lokalitou jsou ropoplynové vrty na Hodonínsku. „Navázali jsme spolupráci i memorandum s Moravskými naftovými doly a budeme se snažit o využití vody z uzavřených ropoplynových vrtů. Zatím jsme to ale dál neposunuli, navíc je tam riziko znečištění,“ řekl Zámečník.

Poslední lokalitou je Rosicko-oslavanská pánev. „Je tam štola a může to být i výletní cíl, kam je možné se podívat. Voda tam teče ze země,“ uvedl Zámečník. Podle něj je ale znečištění velké i pro zálivku. Časem by proto voda mohla sloužit pro energetické využití jako například v Německu, poznamenal. Kraj by chtěl otázku vrtů vyřešit do konce volebního období, které je nyní v polovině.

ČTK, ilustrační foto (tůň na Hodonínsku) archiv Naše voda