Ekologická organizace Čmelák navrhuje, aby alespoň jedno procento zemědělské půdy bylo od roku 2025 vyčleněno pro přírodu.

Evropská komise zveřejnila v roce 2020 strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jako jeden z důležitých cílů si vytkla vyčlenit 10 % stávajících zemědělských ploch pro přírodu. Důvodů je řada – od dramatického úbytku hmyzu, ptáků ad., přes problémy způsobené erozí či splachováním hnojiv do vodních toků nebo lokální povodně, až po rizika spojená s klimatickou změnou. Způsob plnění těchto závazků si každý členský stát stanoví sám. Finální verze strategického plánu by měla být hotová k odeslání do Bruselu do konce tohoto roku.

Česká republika, zastoupená Ministerstvem zemědělství, navrhuje pro období 2023 až 2027 vyčlenit alespoň 3 – 7 % orné půdy pro tzv. neprodukční plochy. To vypadá na první pohled dobře. Má to ale háček – v krajině nemusí být zasazen ani jeden nový strom, ani jeden keř, nemusí vzniknout ani jedna nová vodní plocha nebo mokřad. Jak je to možné? Zemědělcům by totiž podle aktuálního návrhu ministerstva mělo stačit, když alespoň 3 % polí osejí kvetoucí nebo zelenou směsí nebo nechají část pole bez obdělávání jako úhor. „Zavedení kvetoucích pásů a úhorů není špatné řešení, ale samo o sobě nestačí,“ říká Alžběta Procházková z organizace Čmelák, a dodává: „Do zemědělské krajiny je potřeba vrátit život a to není možné jinak, než návratem dlouhodobých krajinných prvků jako jsou meze, pásy keřů a stromů či vodní plochy. Proto jsme navrhli, aby již v roce 2025 minimálně 1 % ploch musely tvořit právě tyto dlouhodobé krajinné struktury.“

Jedno procento zemědělské půdy je zhruba 40.000 hektarů. Na každého občana ČR by tak ubylo přibližně 37 m2 zemědělské půdy. To není moc. Pro „novou přírodu“ je to ale velké plus. Pro představu, 40.000 ha je 200.000 km nových stromořadí nebo mezí. Kdyby ty rozdělily naše obrovské lány, mimochodem jedny z největších v Evropě, to už by v krajině bylo znát. „1 % pro přírodu do roku 2025 je úplné minimum, pokud to s obnovou naší krajiny myslíme skutečně vážně. Máme bohužel signály, že vlivná agrární lobby se i tomuto malému kroku bude bránit a Ministerstvo zemědělství tlaku podlehne a vše zůstane víceméně při starém. To by byla pro naši krajinu špatná zpráva.“ říká Jan Korytář, zakladatel spolku Čmelák. Čmelák navrhuje, aby zakládání těchto prvků hradil zemědělcům ze 100 % stát a dotace kompenzovaly také ekonomické ztráty. Vyčlenění 1 % polí a luk pro přírodu by se cen potravin podle něj mělo dotknout jen minimálně, mnohem větší výkyvy cen způsobuje počasí a neúroda či nadúroda v jiných zemích. Další informace na https://www.cmelak.cz/

Čmelák.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová