Ve čtvrtek 17. září 2020 proběhla jednání delegací náměstků ministra dopravy ČR Jana Sechtera a náměstkyně polského ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby v Ratiboři a v Bohumíně.

Jednání se zúčastnili také ředitel vodohospodářské organizace Wody Polskie Przemysław Daca nebo ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. Diskuse o budoucím splavnění Odry v úseku Kędzierzyn-Koźle-Ostrava, přínosech pro vodohospodářské cíle, protipovodňových opatření a ochraně přírody se zúčastnili i zástupci samospráv obou zemí mj. z Bohumína, Krzyzanowic, Raciborze nebo Kędzierzyn-Koźle.

V rámci setkání navštívili delegace obou zemí přehradu Raciborz, která je zásadní stavbou pro splavnění Odry. Zásadním tématem jednání byly konzultace o trasování vodní cesty kolem hraničních meandrů, proto navštívili oblast tzv. levobřežní varianty, které by měla zcela obejít meandry po polském území přes pole. Tuto variantu preferuje obec Kryzanowice i město Bohumín zejména s ohledem na protipovodňovou ochranu a rozvoj území. Pravobřežní varianta naproti tomu vede přes území města Bohumín, omezuje jeho rozvoj a je v konfliktu s chráněnými oblastmi. Polské ministerstvo by mělo po konzultacích s českou stranou rozhodnout o výsledné variantě do konce roku.

Od splavnění Odry si obě strany slibují konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu. Průmysl a intermodální logistika ve Slezské aglomeraci budou mít snazší přístup na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Náměstci se dohodli na společném postupu v jednáních o evropském financování projektu. „Dnešní jednání v Bohumíně se odehrálo na symbolickém místě. Právě zde v rámci zkušebních plaveb poprvé dopluly nákladní lodě po Odře na naše území. Nachází se zde naše první dálniční spojení s Polskem. Zkapaciťnujeme železniční síť, plánujeme vysokorychlostní tratě. Ale to všechno nestačí s ohledem na budoucí hospodářský vývoj a naplnění cílů ochrany životního prostředí a klimatu, která vyžadují přesun nákladů ze silnic na železniční a vodní dopravu. Slezská aglomerace má přes 5 milionů obyvatel, je zde velký potenciál rozvoje hospodářství, a právě zde v úseku Koźle-Ostrava jednáme s Polskem o realizaci pilotního úseku Oderské vodní cesty. Dnes jsme navštívili přehradu Raciborz, která bude chránit polská města před velkou vodou z českého území. Ukázalo se, že také v oblasti vodního hospodářství na Odře máme společné zájmy. Štětín byl vždy také českým přístavem, takže se těšíme, že Odra bude magistrálou pro nákladní plavbu, ale bude mít význam i pro rekreaci,“ řekl náměstek ministra dopravy Jan Sechter.

„Po dnešním jednání mohu konstatovat, že pro Českou republiku je rozvoj plavby stejně tak zásadní jako pro Polsko, z čehož máme velkou radost. Spolupráce s Českem pro nás byla vždy důležitá, ale nyní po řadě jednání pro nás příprava projektu nabírá nové dimenze. Nyní byly provedeny na polské straně konzultace se samosprávami ve věci trasování Oderské vodní cesty a ukazuje se, jak je to vážné téma nejenom z pohledu regionálního, ale také přeshraničního. Na řeku nahlížíme nejenom jako na dopravní cestu, ale také s ohledem na retenci vody, protipovodňovou ochranu, hospodářství, cestovní ruch a vše co řeka přináší. Souhlasím s panem Sechterem, že všechny investice budeme realizovat tak, že budou příznivé pro životní prostředí,“ uvedla náměstkyně ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Anna Moskwa.

Splavnění Odry do Ostravy mělo nejblíže realizaci v 70. a 80. letech v souvislosti se snahou ostravského průmyslu převážet po vodě výrobky těžkého strojírenství. Za tímto účelem byl v roce 1975 zřízen v Bohumíně malý nákladní přístav, ze kterého bylo vypraveno v následujících letech 17 zkušebních plaveb s různým nákladem (trubky, válcovaný materiál, nákladní auta Tatra), které mířily většinou do Štětína.

Zdroj a foto: www.ceskaplavba.cz