Nejvýraznějším projevem klimatické změny je častější výskyt a větší intenzita různě dlouhých období sucha. Proto je nutné při umělé obnově lesa použít co nejkvalitnější sazenice. Jejich aktuální dobrý fyziologický stav je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro následnou ujímavost a růst po výsadbě.

Na obnovu kalamitních holin, jejichž rozsah aktuálně stále narůstá, bude nutné využít také umělou obnovu přípravnými dřevinami. Mezi nejdůležitější v našich podmínkách patří bříza bělokorá a topol osika. Pro objektivní posouzení vodního režimu rostlin je využívána metoda hodnocení vodního potenciálu (stresu) rostlin měřením v tlakové komoře. Tím se testuje jejich odolnost ke stresu suchem.

Výzkumu vlivu různých stupňů vodního stresu, jimž jsou vystaveni jedinci břízy a osiky, na následnou ujímavost a růst v první vegetační sezoně po výsadbě, se věnovali vědci z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno, a své výsledky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2020.

Jedním z nejvýraznějších stresů, kterým jsou sazenice vystaveny v době od vyzvednutí ve školce do výsadby, je ztráta vody. Postiženy jsou především nechráněné kořeny, jež na rozdíl od nadzemních částí nemají žádný regulační mechanismus, kterým by mohly ztrátu vody omezit. Poškození, které nemusí být zpočátku patrné, může výrazně negativně ovlivnit následnou ujímavost a růst.

Cílem vědců bylo jednak zjistit reakci semenáčků břízy bělokoré a topolu osiky na záměrné vystavení vysychání a jednak posoudit možnost hodnocení jejich fyziologického stavu některými laboratorními metodami. Pro hodnocení fyziologického stavu a jeho vlivu na následnou ujímavost a růst použili jednoleté krytokořenné semenáčky břízy bělokoré a topolu osiky vypěstované běžnou školkařskou technologií.

Vystavení semenáčků vysychání vedlo k výrazným změnám jejich fyziologického stavu i ke zvýšení úhynu a redukci růstu po výsadbě. S prodlužující se dobou vysychání klesal u semenáčků břízy bělokoré obsah vody v nadzemních částech a v kořenech. Zároveň se zvyšoval vodní stres a vodní deficit. K vysoce průkaznému zhoršování fyziologického stavu během vysychání došlo i u semenáčků topolu osiky.

Ing. Jan Leugner zdůraznil negativní význam tohoto neviditelného procesu a konstatoval, že „záměrné vystavení semenáčků břízy a osiky vysychání již po dvou hodinách způsobilo více než 20% ztráty. Po šesti hodinách vysychání uhynulo více než 40 % semenáčků břízy a ostatní obnovovaly růst nadzemních částí tvorbou náhradních výhonů. U osiky byly ztráty nižší, 24 a 28 % po 2 a 6 hodinách expozice, a i po šesti hodinách vysychání stále ještě 40 % semenáčků rostlo s normálním terminálním výhonem v prvním roce po výsadbě.“

Vystavení semenáčků před výsadbou vysychání simulujícímu nesprávné zacházení se kromě zvýšených ztrát projevilo i snížením výškového i tloušťkového růstu v prvním roce po výsadbě. Semenáčky břízy se přitom jevily citlivější k vysychání v porovnání s osikou.

Důležitou roli hraje rozdílná schopnost regenerace poškozených kořenů u různých druhů dřevin. Jako velmi důležitý se ukázal počáteční obsah vody, který byl u osiky výrazně vyšší než u břízy. Přes větší procentický pokles obsahu vody, zůstal u osiky po vysychání vyšší obsah vody v sušině oproti bříze. Toto zjištění může být příčinou nižších ztrát a poškození po výsadbě.

Důležitým závěrem pro praxi je skutečnost, že výsledky pokusů ukázaly vyšší citlivost k vysychání u semenáčků břízy bělokoré v porovnání se semenáčky topolu osiky a tomu bude nutné přizpůsobit provozní metody zacházení se sadebním materiálem těchto dvou dřevin.

Výzkum byl financován z poskytnuté institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZe ČR č. RO0118 a z prostředků projektu NAZV QK1820091: „Lesnické hospodaření v oblastech postižených dlouhodobým suchem“.

Celý článek k dané problematice je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/09/602.pdf

Zdroj: VÚLHM, ilustrační foto (využití břízy při umělé obnově lesa v Orlických horách), autor: Jan Řezáč