28. 3. 2024

23.7.2019 16.13, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Co je podstatné v prevenci rizik sucha? Ústava to není

Ústavní ochrana vody, což je aktuální hit legislativních aktivit napříč spektrem politických stran, není na první pohled „nic proti ničemu“, a pro někoho může mít i svou logiku. Bohužel je ale třeba zdůraznit, že původně i dobře míněný úmysl se může zvrtnout do velmi složité právní situace a v důsledku přinést mnohem více škody než užitku.

Podstatně důležitější a pro prevenci rizik sucha praktičtější by přitom byla spíše další plánovaná, ale stále nevyhlášená kola příjmů žádostí na dotační programy Ministerstva zemědělství – 129 290 „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích“ a 129 300 „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací“. Na ty čekají zemědělci, obce, a především samotná krajina – ale zatím kde nic, tu nic.

Zpět ale k ústavní ochraně vody. V první řadě je třeba říci, že několik slov navíc napsaných do Ústavy zlepšení přístupu společnosti k odpovědnějšímu nakládání s vodou nemůže přinést ani náhodou – máme-li s vodou lépe hospodařit, více jí zadržovat v krajině nebo jí v menší míře než dosud znečišťovat, musíme tak učinit především my sami. Snaha „otevřít“ Ústavu navíc představuje, zvláště za současné politické konstelace, riziko samo osobě, neboť do ní společně s vodou mohou proniknout návrhy, jejichž důsledků obvykle jejich tvůrci nedohlédnou nebo dohlédnout nechtějí. Zvláště nebezpečný a v zásadě protiústavní je pak v této souvislosti postoj komunistů, kteří navrhují, aby nejen voda, ale i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství byly podle Ústavy „ve vlastnictví České republiky“. To by ovšem v praxi zakládalo riziko plošného zestátnění takových zdrojů a fakticky tedy znárodňování. Tentokrát ne ve jménu dělnické třídy, ale – vody. Pokud by se neměnily jiné zásadní zákony, musel by nový vlastník – tedy Česká republika, mimo jiné hradit veškeré škody všem, jehož majetek by byl „státní vodou“ nebo „státní půdou“ poškozen, a to je jen vrchol pyramidy důsledků, které by s takovou změnou Ústavy souvisely. Ústavní ochrana vody by ale i bez toho, že by byla voda ve vlastnictví České republiky, přinesla nutnost změn desítek hlavních zákonů a stovek prováděcích předpisů, podle toho, kde by končil statut vody jako veřejného statku, kterým samozřejmě i v současné době je, a kde by už byla voda „soukromá“, což v současné době poté, co si jí fyzické a právnické osoby koupí, také je. Měnit současnou hranici mezi „vodou veřejnou“ a „vodou soukromou“ by byl zcela nepochybně docela tvrdý právní oříšek s nejistým výsledkem.

Na rizika ústavní ochrany vody upozornilo již před časem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), které mimo jiné konstatuje: „Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon. Na základě tohoto ustanovení není voda vyskytující se v přirozeném prostředí (podzemní vody, koryta řek, rybníky, vodní nádrže atd.) ve vlastnictví konkrétní fyzické či právnické osoby a nakládat s ní lze pouze na základě zákonným postupem přidělených práv. Teprve na základě takovýchto práv se odběratel vody může stát vlastníkem vody, nikoli však té, která je v přirozeném prostředí, ale pouze té, kterou odebere v souladu s příslušným povolením. Záměr předkladatelů zákona zabránit „privatizaci“ vody soukromými či/a nebo zahraničními subjekty se tak jeví jako lichý, neboť surová voda již v současné době není v ničím vlastnictví“, konstatuje SOVAK ČR (podrobněji například na: https://www.nase-voda.cz/sovak-cr-poslaneckemu-navrhu-novely-ustavy-cr/). V této souvislosti je tak docela tristní, že se k návrhům chránit vodu v ČR Ústavou vyjadřuje snad úplně každý, jen ne ti (SOVAK ČR), kteří o věci patrně ze všech nejvíc vědí… inu, jsme v ČR, kde populismus a snaha získat politické body vítězí téměř nad vším. Ústavní ochrana vody a její důsledky jsou však přece jen ale šálkem tak silné kávy, že se i ministr zemědělství Miroslav Toman obrací s žádostí o analýzu na právníky, a ministr životního prostředí Richard Brabec raději už rovnou deklaruje, že právní zvýšení statutu vody by nemělo být předmětem změn v Ústavě, ale třeba v resortním vodním zákonu. Obojí lze považovat za projev zdravého rozumu a postoj Vlády ČR, která všechny dosud vznesené návrhy na ústavní ochranu vody zamítla, za rozumný a správný. Už tak budou stát daňové poplatníky různé analýzy a novelizace nemalé peníze, a kromě toho se v připravované novele již zmiňovaného vodního zákona připravují z pohledu nakládání s vodou, i s tou soukromou, nové regulace, v některých ohledech nebezpečně riziko znárodňování připomínající. Vše bude záležet na konečné podobě novely a výsledcích připomínkových řízení, rizika katastrofálního sucha každodenně oživovaná celou řadou osob i institucí ale dávají tušit, že se voda může stát často záminkou k další nemalé ingerenci státu do každodenního života lidí této země.

I proto je vhodné uvědomit si, že v ČR, i když to tak mediálně často nevypadá, stále ještě prší, letos dokonce zatím i více než loni, a že hlavním problémem je zadržet vodu v krajině co nejdelší dobu. I když člověk není hlavním uživatelem srážkové vody, naprší u nás, i v suchých letech, zhruba 30x více vody, než sami včetně průmyslu a zemědělství spotřebujeme. Jistě, prší nerovnoměrně, v některých lokalitách opravdu velmi málo, srážky jsou často příliš intenzivní a krátké, ale prší. Jsou země, kde prší mnohem méně, nebo kde se pravidelně střídají dlouhá bezesrážková období, mnohem delší, než u nás. Nejsme na tom prostě zatím tak zle, jak to často vypadá, máme ale velké rezervy nejen ve schopnosti půdy vodu vsáknout, ale také v množství míst, kde lze vodu z dešťů „uskladnit“, a také v potenciálu převádět vodu z jedné lokality do jiné, právě proto, že na některých místech v ČR prší pravidelně více a v jiných pravidelně méně. Realizace těchto kroků je mnohem potřebnější, než měnit kvůli vodě Ústavu.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – archiv Naše voda

23.7.2019 16.13, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla, Komentář týdne

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6