Technická univerzita v Ilmenau v Durynsku vybavená zařízením na výboje takové intenzity, že imitují blesky, se rozhodla ověřit, co nám při bouřce může zachránit život, a to laboratorním pokusem na modelech suché a mokré hlavy. Jak ověřování dopadlo, zveřejnili vědci před několika dny v časopise Scientific Reports.

Že nás zasáhne blesk přímo, je asi šestkrát méně pravděpodobné, než že nám újmu přivodí tzv. krokové či dotykové napětí. Ať už jde o kterýkoliv z těchto malérů končících špatně, tak zhruba tři čtvrtin obětí zmírá na kardiopulmonální zástavu, a zbývající čtvrtina na poškození centrálního nervového systému. Vždy při tom rozhodující roli hraje velikost proudu protékajícího přes tkáně lidského těla.

Aby vědci prověřili, jak tomu doopravdy je, vyrobili umělé hlavy z agarózy. Pak už jen zbývalo nastavit elektrody a generátorem aplikovat proudové pulzy imitující úder blesku. A pochopitelně při tom měřit a filmovat, co proud 42 kA o napětí 12 kV s hlavou suchou a hlavou obdařenou vrstvičkou „dešťové vody“ provede. Výboje o energii 150 kJ nemohly zůstat bez odezvy. Ukázalo se, že největší část proudu prochází mimo lidské tělo – tedy po povrchu hlavy, tkáněmi proteče pouze několik ampér. Přítomnost vody na hlavě zajistila jak nižší proudovou expozici v mozku, tak i snížení jeho mechanického a tepelného poškození.

Žádné překvapení se tedy nekonalo a teoretické matematické modelování se nemýlilo. V případě, že si nás příroda vybere coby bleskosvod, je pro nás lepší, když jsme mokří jako slepice. Jinak řečeno, hlavu si za deště utírat věru neradno. Dešťová voda by nám mohla zvýšit šance na přežití až o 70 – 90 %.

Plné znění textu na: https://www.osel.cz/13357-pri-zasahu-bleskem-je-lepsi-byt-suchy-nebo-promokly.html, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová