Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana, který hodnotí v rozhovoru pro server vitalia.cz dopady letošního horkého a suchého léta, pomohly na některých místech zelinářům závlahy. Celý rozhovor přinášíme níže.

Jak se sucho podepsalo na letošní české úrodě zeleniny?

Jsme malá republika, což ale neznamená, že ten stav musí být všude stejný. Na jaře většina pěstitelů zeleniny dostala závlahu z nebe kolem osmdesáti až sto milimetrů srážek. Ty se zejména v těch těžkých půdách dlouho udržely, proto se následná sucha rané zeleniny, která se sklízela někdy v červnu, příliš nedotkla. Jenže zelenina se pěstuje raná, letní a pozdní. Co se týče té letní, ta byla postižená, i když se zavlažovalo. V tom vedru se totiž obrovské množství závlahy odpařilo, porosty byly značně nevyrovnané, průduchy v listech se uzavřely, zůstaly takzvaně „zababčené“ a nerostly tak, jak by měly. Ale samozřejmě jinak reagovala cibule, jinak zelí, brokolice nebo květáky. Pozdní zelenina, ta je ještě s velkým otazníkem. Ale protože se sklízí až do zámrazu, tak věřím, že za těch šest, osm týdnů něco doroste.

Které plodiny letošní sucho odnesly nejvíce?

Tam, kde nebyla závlaha nebo zemědělci nestačili zalévat, je letos výnosnost poloviční. Asi nejvíce to ale odnesly květáky a brokolice. Ty teplo úplně nesnášejí. Potíže jsou i s mrkví. Severní Morava například vůbec nesklízí zelí, nenapršelo, tak nenarostlo. Mají tam jen malé hlavičky. Na druhou stranu, nejméně poškozené byly teplomilky – okurky, rajčata, papriky.

A co brambory a cukrová řepa?

Brambor nebude tolik. Ale ceny zeleniny jsou na poměrně vysoké úrovni, takže si myslím, že se nebude zdražovat, ale ani se nebude zlevňovat. Co se týče cukrové řepy, tak i u ní očekáváme nižší výnos. Ale cukernatost ještě hodnotit nemůžeme, cukernatost se totiž dokáže tzv. prodýchat. Pokud by teď v září hodně pršelo, tak řepa začne znovu růst a část toho cukru, který už naakumulovala, dokáže prodýchat, zužitkovat pro další růst.

Co je pro zemědělce horší, krutá a dlouhá zima, nebo suché a horké léto?

Každopádně to léto. Přes zimu se pěstuje jen špenát, který snese mráz, cibule a česnek, ostatní se sází až na jaře, takže i když by přes zimu něco odešlo, tak to na jaře můžete snadno dohnat. Není to takové neštěstí jako suché léto.

Ministerstvo zemědělství prý zemědělcům, které sucho významně zasáhne, pomůže. Mohou čerpat z více než dvanácti miliard dotace…

Zatím s ministerstvem spolupracujeme, nicméně teď ještě nejsme schopni škody vyčíslit, je to pěstitel od pěstitele. Máme rané, letní a pozdní odrůdy a každý nepěstuje všechno, takže kvantifikovat ztrátu zatím nelze. Snahu ministerstva ale určitě vítáme.

Pamatujte takhle horké a pro pěstitele náročné léto?

Takhle suché ne. Horké sem tam ano, ale ne tak dlouhou dobu. Ale samozřejmě si za posledních čtyřicet let, co pracuji v zemědělství, nemusím pamatovat všechno…

Může letošní počasí některé zemědělce zlikvidovat?

Zlikvidovat zatím ne, ale pořádně ublížit ano. My jsme hodně odolní.

Nemohou se ale zemědělci proti nešvarům počasí pojistit?

Sucho ani teplo nejsou pojistná událost. Mráz je třeba pojistná událost, ale až po 21. březnu. Ale musíte si pole pojistit.

Pakliže téměř osmdesát procent z celkového množství vypěstované české zeleniny míří do hypermarketů, můžeme tedy v důsledku nižších českých výnosů očekávat nedostatek zeleniny v obchodech nebo příval té zahraniční?

Nemyslím si, že by to znamenalo, že budou v obchodech prázdné regály. Zákazník to nepocítí.

V poslední době se ale propaguje stále více nakupování českých potravin, co vy jako člověk, který se celý život zabývá českou zeleninou, říkáte na to, že se u nás právě teď prodává cibule z Nového Zélandu?

Teď, v tuhle dobu? To mě, upřímně řečeno, velmi překvapuje. Nový Zéland má teď přece zimu. Tak se jim asi hodně urodilo a poslali ji do Evropy… Jde tedy ale rozhodně o kuriozitu.

Co všechno se za posledních řekněme třicet let v zemědělství změnilo?

To bychom museli začít už u osiv. Devadesát procent jsou hybridy – rostliny jsou vyrovnané, jedna je jako druhá, mají vysokou výnosnost, jsou kalibrované, tzn. že jsou vytříděné velikosti a vyrostou vám jednotné kusy zeleniny. Dále se šlechtěním zvýšila odolnosti vůči chorobám. Zcela se také změnila technologie sklizně. Trendem je snížit množství vstupů mezi porosty, takže se sklízí hodně strojově a najednou. V minulosti se chodilo sklízet brzy ráno, přišlo sluníčko a šlo se z pole; dnes už se zelenina z pole sklidí často strojově a míří rovnou do chladicích zařízení, pak v kamionech s chlazením míří do chladíren supermarketů. Chlazením se nám prodloužila trvanlivost zeleniny.

Změnilo se tedy skoro všechno…

Aniž bychom si to uvědomili, tak je tu velký posun, ale vývoj stále běží, máme sázecí stroje, plečkovací stroje. Motyčka, i když je nejúčinnější, tak už se na polích objevuje málokdy.

Zůstaňme ještě chvíli v minulosti, co se tu dříve nepěstovalo a dnes to zákazník vyžaduje a zemědělec na tom profituje?

Určitě brokolice, tu dříve nikdo neznal, nebo různé ředkve a hojně se tu teď pěstují bylinky. To je opravdu šlágr posledních třeba sedmi let. Pomohly tomu jistě i kuchařské pořady v televizi. Velmi dobře se tu daří i různým klíčkům a různým druhům salátů. To jsou věci, které jste dříve v obchodě nesehnala.

Zdroj: Vitalia.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

15.9.2015 7.55, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony