Mezi vlastníky pozemků v okolí řek a návštěvníky těchto míst, kteří je chtějí využít k přenocování nebo jiné aktivity, včetně táboření, vzniká zejména v období prázdnin řada, i zbytečných konfliktů. Jaká pravidla tedy pro využití takových pozemků platí?

V prvé řadě je nutné rozlišit rovinu soukromoprávní a rovinu veřejnoprávní. V soukromoprávní rovině jsou vlastníci pozemků všude a také „kolem řek“ oprávněni, v zájmu ochrany svého majetku, omezovat možnost jiných osob v jeho užívání. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) stanoví, že „vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit (§ 1012)“.

V rovině veřejnoprávní jsou různými právními předpisy stanoveny tyto „meze právního řádu“. Např. zákon č. 114/1992 Sb. stanoví pravidla pro přístup do krajiny (§ 63). Podle něj „každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy“.

Vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) dává možnost průchodu osob podél vodních toků mimo zastavěná území a mimo oplocené pozemky (§ 50 písm. g). Dále stanoví povinnost vlastníků pozemků sousedících s korytem vodního toku strpět průchod osob po svých pozemcích mimo zastavěná území a mimo oplocené pozemky po předchozím projednání (§ 51 odst. 1 písm. c) vodního zákona).

Všechna tato oprávnění vyplývají ze zákonů umožňující vstup na cizí pozemky, případně průchod po nich, ale nikoliv stanování, táboření, rozdělávání ohňů a pobývání na nich, včetně např. i krátkodobého pikniku nebo jen opalování. Všechny tyto činnosti musí být vlastníkem, případně uživatelem pozemku povoleny, nebo alespoň jím nesmí být zakázány.

Stanovená záplavová území, včetně aktivních zón záplavových území, otázku vstupu na pozemky nijak neřeší. Ve stanovených aktivních zónách záplavových území je však zakázáno „zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení“ (§ 67 odst. 2 písm. d) vodního zákona). Toto ustanovení bylo novelizováno tak, že „to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit“.

V ochranných pásmech vodních zdrojů jsou podmínky pro užívání pozemků pro rekreaci stanoveny v příslušných rozhodnutích nebo opatřeních obecné povahy, kterými byla stanovena. Ve stanoveném ochranném pásmu I. stupně je však ze zákona (§ 30 odst. 7 vodního zákona) zakázán vstup i vjezd s výjimkou oprávněných osob (oprávněný k odběru vody z vodního zdroje a, u vodárenských nádrží, příslušný státní podnik Povodí) a osob, které získaly pro tento vstup potřebnou výjimku příslušného vodoprávního úřadu.

Naše voda, ilustrační foto (okolí řeky Berounky) Naše voda – Nina Havlová