24. 9. 2020

Jaká bude krajina v budoucnu, záleží na uvědomění si jejích problémů

Vliv lidské činnosti na stav naší krajiny se v poslední době uvědomuje stále více představitelů politické reprezentace. Jedním z nich je i zastupitel olomouckého kraje Bořivoj Šarapatka, jehož článek na uvedené téma otiskl server parlamentnilisty.cz.

Zemědělství patří k nejstarším činnostem člověka a velmi významně ovlivnilo podobu a fungování krajiny. Člověk – zemědělec ji na území Evropy utváří zhruba osm tisíc let a je tedy výrazným faktorem proměny kulturní krajiny a i samotné lidské civilizace. V každé historické době svou činností vytvářel určitou krajinnou matrici tvořenou specifickým uspořádáním polí, luk, lesů, vodních ploch a podobně.

Tato matrice se v průběhu historického vývoje měnila a doslova přepisovala. V řadě knih z posledního století najdeme vzpomínku na malebnou mozaiku políček, mezí a luk, typickou pro českou krajinu před érou kolektivního zemědělství. Tu v důsledku současných intenzivních přístupů v zemědělství prakticky již neobjevíme. Prioritou je výkonné zemědělství s prokazatelnými úspěchy, na druhé straně jsme ale svědky zhoršení kvality přírodních zdrojů, na nichž je sama tato hospodářská činnost závislá. Stále častěji můžeme číst zprávy o degradaci půdy, narušení hydrických režimů, znečištění vodních zdrojů, vnášení cizorodých látek do potravních řetězců, snižování biologické pestrosti, zhoršení estetické kvality krajinného obrazu a tak dále.

Tyto negativní faktory ovlivňující naše prostředí i vlastní zemědělskou produkci nepůsobí v každém prostoru se stejnou intenzitou a jejich pochopení a práce s nimi je velmi složitý úkol pro budoucí optimalizaci krajinného prostoru. Toho, že se jedná o víceoborový problém, si byli vědomi i autoři a signatáři Evropské úmluvy o krajině, která si mimo jiné klade za cíl ochránit a zachovávat krajinný potenciál pro další generace. Evropská úmluva o krajině byla podepsaná v roce 2000 ve Florencii. Česká republika tuto smlouvu podepsala v roce 2002 a po ukončení ratifikačního procesu v říjnu roku 2004 vstoupila v platnost. Úmluva si klade za cíl zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny a aktivní péči o ni v souladu s principy udržitelného využívání a zároveň ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné krajinné politiky, a to i za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů.

Jako hlavní principy Evropské úmluvy o krajině můžeme zmínit následující. Rozmanitost evropských krajin představuje společný a klíčový zdroj kvality života jednotlivce i společnosti a současně tvoří základní prvek životního prostředí. Ochrana, správa a plánování evropských krajin jsou právy i povinnostmi každého jednotlivce a všech evropských zemí. Udržitelný rozvoj musí být založen na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností a ochranou a tvorbou životního prostředí. Úmluva se zaobírá celou krajinou (přírodní, venkovskou, městskou, industriální), věnuje se tedy přírodně hodnotným i lidskými aktivitami poškozeným krajinám.

Úkoly vyplývající z Evropské úmluvy o krajině jsou svěřeny všem resortům a důležitou roli v jejich plnění má i vzdělávání. Vědomi si toho jsme v konsorciu několika českých pracovišť (Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Centrum evropské sítě pro implementaci Evropské úmluvy o krajině v ČR a Bioinstitut, o. p. s., Olomouc) začali v roce 2012 řešit grant OPVK s názvem Důsledky a rizika nedodržování Evropské úmluvy o krajině (http://umluvaokrajine. cz/o-projektu/. Cílem projektu je zejména zvýšení informovanosti o této úmluvě a zlepšení výměny informací vztahujících se k její implementaci v ČR. Součástí projektu bylo i navázání spolupráce se zahraničními pracovišti, které řeší obdobné problémy, v rámci nichž byla uspořádána i řada setkání se zastupitelstvy obcí, zemědělci, ochranáři a podobně.

Velmi významný byl vzdělávací cíl projektu, který si kladl za úkol vychovávat odborníky na projektování krajinných úprav a využívání krajiny a respektující úkoly vyplývající z úmluvy. Velký důraz byl přitom kladen právě na zemědělskou krajinu. Při řešení se podařilo vytvořit každoročně se opakující studentský krajinářský workshop, kdy na půdě Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici i ve vybraných územích v rámci celé České republiky měli možnost studenti Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého ve smíšených týmech řešit praktické problémy v krajině a navrhovat úpravy krajinného prostoru tak, aby vytvořili funkční krajinu poskytující mnoho ekologických služeb a zároveň i krajinu ekonomicky prosperující. Získali tak možnost vytříbit si praktické dovednosti zpracováním reálné krajinné studie území.

Tipy na problémové oblasti vycházejí často z místních zastupitelstev, zemědělských podniků i od správců chráněných území. V letech 2012 až 2014 takto vznikly zajímavé studentské práce v územích Lednice a okolí, Mikulovsko, Hustopečsko, Kozmice, Pacov, Holíč, Kopčany, Lanžhot, Podyjí (Havraníky, Hnánice, Lesná a Čížov) a dalších. Specifické řešení vyžadovaly krajiny navazující na historické objekty, například ve Veltrusech a Štěkni. Studie řešily různé typy krajin, a to od zámeckých parků a komponovaných krajin až po intenzivně využívané zemědělské krajiny s absencí krajinné zeleně a s degradací půdy (například s vodní a větrnou erozí).

Studentské práce nejsou prezentovány pouze v rámci jednotlivých pracovišť partnerů, ale byly vystavovány i na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či v rámci mezinárodní konference o krajině, která se konala letos v květnu v Lednici. Značným přínosem těchto prakticky orientovaných studentských prací je pro jejich zpracovatele možnost komunikovat při jejich vytváření se zástupci obcí, subjekty obhospodařujícími krajinu, prostě s lidmi, kteří v těchto územích žijí. Před jejich zástupci byly projekty i obhajovány a asi největším potěšením pro studenty bylo, že některé navržené prvky nezůstanou pouze v projektu na papíře. Jaká bude naše krajina v budoucnu, záleží na uvědomění si problémů, které v ní jsou, a na postupu všech “hráčů“ při jejich řešení. Z plnění projektu je zřejmé, že studenti jsou na tyto úkoly odborně připraveni. Využijeme jejich znalosti, kreativitu a nadšení?

Bořivoj Šarapatka a Marek Bednář, Univerzita Palackého v Olomouci

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

30.7.2014 9.05, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Ze světa

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

PLUŽINY - šetrné zemědělství v PrazePLUŽINY - šetrné zemědělství v Praze
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4