19. 2. 2019

14.2.2019 10.58, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Jak určovat v ČR se vyskytující druhy lip

Nejen pro lesníky a odbornou lesnickou veřejnost, ale pro všechny, kdo rádi chodí do přírody, je určena nová praktická metodická příručka pro určování druhů lip. Informovala o tom Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Stejně jako již dříve vydané návody na určování domácích druhů dubů, bříz, olší, topolů a jilmů ji vypracovali odborníci z VÚLHM, i tentokrát na základě podnětu pracovníků Lesů České republiky. Snahou je poskytnout praktickým lesníkům a dalším uživatelům pokud možno srozumitelnou a názornou příručku k určování domácích druhů lip v terénu pomocí jednoduchých znaků bez vyžadování hlubších botanických znalostí v oblasti taxonomie či rostlinné morfologie.

V České republice jsou původní pouze dva ekologicky podobné druhy lip, které v minulosti nebyly v lesnické praxi důsledně rozlišovány. Aktuálně vykazované zastoupení lip v druhové skladbě našich lesů k 31. 12. 2017 dosahuje pouze 1,2 % (29 831,21 ha). Drtivý podíl připadá na lípu srdčitou (29 813,63 ha), zatímco lípa velkolistá je vykazována na pouhých 17,24 ha a introdukovaná lípa stříbrná na 0,34 ha. Evidované zastoupení obou domácích druhů je však zkreslené, protože podíl lípy velkolisté je podhodnocen ve prospěch lípy srdčité. Významnější zastoupení v Čechách má lípa zejména v oblastech lesních správ (LS) Litoměřice, Nymburk a Nižbor, kde přesahuje 2 % porostní plochy. Na Moravě je podíl lípy mimo horské oblasti ještě vyšší, zejména na LS Šternberk (nejvíce v CHKO Litovelské Pomoraví), Šenov, Frenštát pod Radhoštěm, Bučovice, Znojmo a Židlochovice, kde přesahuje 3 %.

„Zatímco lípa srdčitá je málo proměnlivou dřevinou s malou variabilitou mezi populacemi, lípa velkolistá je naopak mimořádně proměnlivým druhem, zejména v odění listů a letorostů či ve tvaru plodů. Tato variabilita se projevuje existencí několika poddruhů, které nejsou morfologicky ostře vyhraněny, takže je jejich rozlišování problematické. Poněkud složitější je i určovaní několika sadovnicky pěstovaných druhů a jejich hybridů, které jsou pro úplnost v příručce rovněž zmíněny. Některé z nich jsou vysazovány jen v parcích a arboretech, jiné často i jako alejové stromy v uličních a silničních stromořadích,“ vysvětlují autoři publikace Václav Buriánek a Petr Novotný.

Lípa srdčitá (malolistá) je hospodářsky významnější. Těžiště jejího autochtonního rozšíření u nás je v lužních lesích 1. lesního vegetačního stupně (LVS). Je také typickou dřevinou suťových a roklinových lesů nižších LVS. Výškové maximum výskytu v Česku je 900 m n. m. (Novohradské hory, Žofínský prales).

Jde o polostinnou až stinnou dřevinu, skromnou v nárocích na světlo i teplotu stanoviště. Dobře snáší kontinentální klima, s čímž souvisí její dobrá odolnost vůči mrazu. V době letních extrémních přísušků předčasně shazuje listí. Je poměrně odolná vůči chorobám a škůdcům a do určité míry snáší i imisní zátěž. Bývá vysazována a lesnicky pěstována jako meliorační a půdoochranná dřevina.

Lípa velkolistá: Těžiště výskytu má především v pahorkatinách a podhůří v lipových a klenových bučinách, kde je jako vtroušená dřevina diagnostickým druhem suťových a roklinových lesů preferující vlhčí a chladnější severní svahy. V lužních lesích je pravděpodobně nepůvodní a je tam jen ojediněle vysazována. Výškové maximum výskytu v Česku je 1260 m n. m. (Hrubý Jeseník, Velká kotlina).

Na stanoviště je poněkud náročnější. Vyšší požadavky má i na světlo (dřevina polostinná) a vzdušnou vlhkost. Protože raší dříve než ostatní lípy, má nízkou toleranci k pozdním mrazům. Na druhé straně je však poměrně dobře odolná vůči letnímu suchu. Je citlivá k imisím, a proto se nedoporučuje do lokalit se silně znečištěným ovzduším (např. centra měst).

U nás se vyskytují tři poddruhy lípy velkolisté, které nejsou morfologicky ostře vyhraněny a většinou nejsou důsledně rozlišovány ani profesionálními botaniky. Lípa velkolistá pravá se vyskytuje roztroušeně až vzácně. Lípa velkolistá srdcolistá je nejhojnějším poddruhem, který má u nás těžiště výskytu ve středních Čechách a na jihozápadní Moravě. Lípa velkolistá červenavá je u nás k vidění jen velmi vzácně. Udávána je jen z jižní Moravy ze Znojemska a z Pavlovských kopců. Tento poddruh byl proto zařazen do Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky v kategorii C4b jako vzácnější taxon vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný.

Lípa obecná je v přírodě vzniklým křížencem obou našich domácích druhů. Vyskytuje se jen vzácně na lokalitách společného výskytu obou rodičovských druhů. Dosti často je však vysazována jako alejový strom.

Pěstované nepůvodní druhy:

Lípa zelená (krymská) je místy vysazovaný alejový strom. V sadovnictví je pro vyšší odolnost vůči suchu a imisím ceněna více než naše domácí druhy.

Lípa stříbrná (plstnatá) je pěstována jako alejový strom i okrasná dřevina. Je velmi odolná vůči suchu, zasolení i imisím, a proto je často vysazována do městských stromořadí.

Lípa řapíkatá je občas pěstována v parcích, většinou jako solitéra. Jedná se o teplomilnou dřevinu odolnou vůči suchu.

Lípa americká – v Česku pochází první výsadba v pražské Královské oboře z roku 1835

Metodika kromě přehledného zjednodušeného klíče k rozlišování obou domácích druhů lip obsahuje také praktické rozlišování pěstovaných introdukovaných druhů lip a uvádí postup při zařizování lipových porostů při obnově lesních hospodářských plánů a osnov.

„Správné rozlišování našich druhů lip má hospodářský význam, neboť nemají zcela shodné ekologické nároky, byť se částečně překrývají. Správná determinace druhů lip je potřebná i pro naplňování požadavků evropské legislativy vyplývajících ze Směrnice Rady 1999/105/ES, o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh, podle jejíž přílohy VII (část A) smí být do oběhu uváděno pouze osivo s minimálně 99% druhovou čistotou,“ doplňují autoři.

Oba naše domácí druhy mají ekonomicky jen obtížně zhodnotitelný význam při plnění protierozních a melioračních funkcí lesa a z hlediska zachování biologické rozmanitosti. V souvislosti se zhoršením stavu lesních porostů a žádoucí preferencí listnatých dřevin jejich ekologická a ekonomická hodnota nabývá v posledním období na důležitosti. Jako medonosné dřeviny mají lípy zásadní význam pro včelařství a od pradávna patří i mezi důležité a cenné léčivé rostliny. Je tedy třeba věnovat lipám patřičnou pozornost s cílem udržet a zvýšit jejich zastoupení všude tam, kde jsou pro ně vhodné stanovištní podmínky.

Metodická příručka pro určování druhů lip je ke stažení na stránkách VÚLHM: http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_9_2018.pdf

VÚLHM, ilustrační foto (kvetoucí lípa srdčitá, Slovensko, Vihorlat), autor Václav Buriánek

 

 

14.2.2019 10.58, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Statistiky a kauzy

Aktuality

Vodlesa

Kalendář Akcí

<< Únor 2019 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 1 2 3

Fotoblog

více >

RYBNÍKY V OBOŘE SLAVICE - CHKO ŽELEZNÁ HORARYBNÍKY V OBOŘE SLAVICE - CHKO ŽELEZNÁ HORA
Foto: Nina Havlová

Video dne

více >