Zatímco mrtvý sumec před několika týdny dosvědčil, že přítomnost arzenu je v rekreační jenišovské Oáze minimální, vzorky bahna dokazují podle Richarda Houška, předsedy klubu Oáza, pravý opak. Situaci rozebírá Sokolovský deník.

„Na přítoku je podle rozboru Státního zdravotnického úřadu mírné překročení arzenu, ale v samotném bahně ve vodě je limit tohoto toxického prvku šestinásobně překročen,“ uvedl Hloušek. Pro lidi to podle něj znamená, že jáma je otrávená a koupání je zde naprosto vyloučeno. „Obec nyní zřídí komisi, která vyvolá jednání se Sokolovskou uhelnou, z jejíhož historického majetku do Oázy arzen stéká. Jáma je sice rekreační jenišovskou zónou, ale je to bývalá a nyní zatopená šachta,“ vysvětlil Houšek.

Právě zamlčení výskytu arzenu v Oáze stálo letos v červenci post starosty Ivana Truksu. Opozice mu vyčítala, že lidi o výsledku odebraných vzorků neinformoval. Jenomže fakt, že je arzen v bahně šestinásobně překročen, o tom vědět Truksa nemohl. Tehdejší měření prokázala to, co nyní Státní zdravotnický ústav na přítoku Oázy. Tedy minimální překročení. Kdo bude příštím jenišovským starostou, o tom rozhodovali zastupitelé v Jenišově v úterý. Pokud bude chtít Jenišov Oázu pro rekreaci místních zachovat, bude muset bahno odtěžit. Jenomže to stojí peníze, protože jde o zvlášť nebezpečný odpad a podle Houška jim Státní zdravotnický ústav doporučil s arzenem zacházet jako s radioaktivním odpadem. „My víme, jak zabezpečit, aby arzen do jámy už nadále nepřitékal, ale neumíme bahno z vody dostat. A navíc je ho hodně,“ vysvětlil Houšek. Na dotaz, proč tedy sumec v sobě arzen neměl, uvedl, že jde o studenokrevnou rybu, jejímž tělem tento toxický prvek jenom projde a neusazuje se. „Zatímco u teplokrevných ryb se usazuje v játrech. Tak mi to bylo vysvětleno,“ konstatoval Houšek. Jenišov tak podle něj bude chtít na vyčištění Oázy získat peníze z evropských dotací. „Tuto rekreační zónu chceme zachovat. Radnice by tak mohla žádat o dotace na sanaci poddolovaného území nebo z ekologického programu,“ míní Houšek. Podle místostarostky Vladimíry Brujové je třeba situaci řešit. „My nyní nevíme, co musíme a můžeme. Se situací seznámíme krajskou veterinární správu, hygienu i odbor životního prostředí Krajského úřadu Karlovarského kraje. A budeme žádat o stanovisko. S něčím takovým jsme se nikdy nesetkali,“ uvedla místostarostka.

Oáza v Jenišově se nachází v místech bývalého hlubinného dolu, který vznikl v roce 1896. Kolem r. 1900 měla těžební jáma hloubku 45 metrů, vzdušná jáma 41 metrů. Důl byl uzavřen v r. 1927. Dnes jej připomíná pinka, Němci nazývaná Orám, pak Oprám, Šachta a nyní Oáza.

Zdroj: Sokolovský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová