Nejen k chovu skotu či prasat mohou sloužit hospodářské budovy bývalého zemědělského družstva. Dokazuje to podnikání Martina Junka, člen Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) v oblasti akvakultury.

Junek totiž, jak informuje článek ASZ publikovaný na portálu Agris (a jak již před dvěma lety informoval i portál Naše voda),  před čtyřmi lety založil společnost podnikající v oblasti akvakultury a dobytek v kravíně ve vsi Rokytno na Pardubicku tak nahradili pstruzi, úhoři, candáti a sumci.

„Již v minulosti jsem se jakožto rybář, podnikající ale v naprosto jiné oblasti, zajímal o možnost produkce ryb a hledal způsoby jejich chovu bez nutnosti vlastnit chovný rybník. Věděl jsem, že v zahraničí se již v druhé polovině minulého století začalo přistupovat k využívání tzv. recirkulačních akvakulturních systémů. Důvod je prostý – celosvětová poptávka po rybách a dalších vodních organismech překračuje ekologické meze oceánů a moří a silně narušuje biodiverzitu. V důsledku současného průmyslového rybolovu se stav zdraví mořských ekosystémů snížil o 90 % a 19 % z lovených druhů ryb se dostalo na seznam ohrožených druhů, jejichž počty klesají pod bezpečné biologické limity. Systém, který umožňuje chovat ryby na malé ploše o vysoké hustotě osádky má proto budoucnost nejen ve světě, ale i u nás. Evropská unie si navíc tato rizika dobře uvědomuje a svoji rybářskou politiku směřuje k obnovitelnému rybolovu,“ vysvětluje Junek.

Jeho firma je v ČR v tomto oboru průkopníkem, a to i co se týče technologií. To s sebou samozřejmě v počátcích neslo velké potíže způsobené nedostatkem zkušeností. „Zkušenosti jsme získávali metodou pokus – omyl, kdy docházelo i k velkým úhynům zejména z důvodů technických závad (naprosto nutný je záložní zdroj, neboť životnost ryby je 15 minut). Začínali jsme s dvěma okruhy chovných nádrží o kapacitě 100 m3 jednoho okruhu a první rok se nám podařilo odchovat sumce a úhoře. V loňském roce již byla celková produkce 150 tun, letos počítáme s 250 tunami a příští rok až s 330, čímž se téměř naplní kapacita našeho provozu, který nyní čítá již 11 okruhů. Kromě pstruhů, úhořů, candátů a sumců produkujeme i sumečky africké, jesetery ruské a sibiřské,“ říká Junek.

Na výstavbu dalších okruhů s chovnými nádržemi využila společnost pana Junka dotaci z evropských fondů v rámci opatření pro produktivní investici do akvakultury. V příštím programovém období bude kladen ještě větší důraz na investice do obnovitelného rybolovu a podporu producentů recirkulačních akvakulturních systémů.

„Je však třeba si uvědomit, že počáteční investice v případě byť jednoho okruhu je zhruba 3 mil. Kč + stavební úpravy. Naprosto nutné je vhodné zázemí, odborné zkušenosti a také jasná vize o zobchodování produkce. Nelze proto očekávat, že tento systém chovu se stane masovou záležitostí. Sedlákům, kteří mají chuť rozšířit své podnikání, mohu doporučit obnovu bývalých rybníků, a to nejen k produkci ryb, ale i v rámci agroturistiky. Pro ty, kteří hospodaří ve vyšší nadmořské výšce, je ideální produkce pstruhů, o které je u nás velký zájem. Vážným zájemcům o podnikání v oblasti akvakultury doporučuji obrátit se na Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebo prostřednictvím hlavní kanceláře ASZ na mě,“ uzavírá Junek.

Zdroj: ASZ, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (farma Rokytno – chov úhoře)

20.5.2014 8.04, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony