Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se společně s vodáky zaměří na kontrolu minimálních zůstatkových průtoků na vodních tocích sloužících mimo jiné pro provoz malých vodních elektráren. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Vodáci inspektorům pomohou monitorovat stav vody prostřednictvím webu www.suchesuchejezy.cz. „V posledních letech dostáváme řadu podnětů na řešení problematiky jezů na vodních tocích, přes které neprotéká žádná voda, případně je její množství zcela nedostatečné,“ upozornil dnes Geuss. Z praxe inspektorů vyplývá, že nízký stav vody v tocích je často způsoben provozem malých vodních elektráren (MVE). Jejich provozovatelé nedodržují stanovený minimální zůstatkový průtok, což má negativní dopad na životní prostředí.

„Často se na řekách setkáváme s tím, že přijedete k jezu, kde je vybudována sportovní propust pro vodáky. Jenže ta je buď zcela zahrazena, nebo v ní není žádná voda. Všechna je totiž nasměrována do elektrárny,“ popsal obvyklou situaci na řekách Petr Ptáček, majitel Vodácké školy záchrany a vodáckého webu raft.cz. Kvůli jedné elektrárně tak musí vodáci přenášet lodě i stovky metrů, přitom by se mohl úsek při dodržení průtoku bezpečně splouvat. Podle Pavla Šálka z Českého svazu kanoistů (ČSK VT) není vodní turistika už dávno jen zábavou několika lidí, ale živí spoustu podnikatelů, např. půjčovny, cestovní kanceláře, kempy, restaurace, výrobce vodáckých potřeb. „Jedno podnikání na řece nesmí likvidovat druhé.“

V důsledku vyschnutí části koryta dochází k úhynu vodních živočichů a rostlin. Ohrožuje to reprodukci i samotnou existenci ryb a nepříznivě ovlivňuje i další organismy. Negativní účinky snížení průtoků se zvlášť výrazně projevují v regulovaných a znečištěných úsecích toků. Nadměrný odběr vody z koryta znamená rovněž zmenšení samočistících schopností řeky.

Od roku 2010 až do roku 2014 přitom podle vedoucí ochrany vod ČIŽP Zdeňky Vaňkové provedli inspektoři z oddělení ochrany vod 435 kontrol MVE, při kterých bylo v 71 případech zahájeno správní řízení, většinou pro zjištěné nedodržování stanoveného minimálního zůstatkového průtoku či nedovolený odběr povrchových vod. Za zjištěná porušení vodního zákona byly uloženy pokuty v celkové výši 1 421 509 korun. „Největším případem v roce 2014 bylo opakované zjištění nedodržení minimálního zůstatkového průtoku stanoveného rozhodnutím vodoprávního úřadu společností FOBOS spol. s r.o. při provozu malé vodní elektrárny Frýdlant – státní statek, na jezu v ř. km.  27,173 na řece Smědé. Za toto porušení jsme uložili pokutu ve výši 130 000 korun,“ uvedla Vaňková. Letos bylo zkontrolováno už 22 malých vodních elektráren.

Vodáci se rozhodli mapovat problémová místa a publikovat je na webu www.suchejezy.cz. Upozorňovat zde na problematická místa s nízkými průtoky nyní může ale i veřejnost. Stačí jez nafotit a vložit do databáze. Aby měly fotografie pro inspektory patřičnou vypovídající hodnotu, je důležité, aby zachycovaly celkový pohled, který jednoznačně specifikuje konkrétní jez (celkové foto) a detail zjištěné výšky hladiny. Nejlépe je najít na břehu volně vizuálně kontrolovatelné (prostým pohledem) vodočetné zařízení (vodočetná lať, cejch, limnigraf) a vyfotografovat ho jako detail z úrovně hladiny. Vodočetné zařízení ke zjišťování zůstatkových průtoků je obvykle osazeno pod vzdouvacím objektem. Rovněž je vhodné nafotit přítok a odtok vody z MVE. Podstatné také je, aby na snímku bylo datum pořízení. Podrobnější návod, jak jez nafotit, je k dispozici na www.suchejezy.cz/navod-na-zadani.aspx

„I když naši inspektoři provoz malých vodních elektráren pravidelně kontrolují, díky spolupráci s vodáky můžeme zjistit možná pochybení ještě rychleji a efektivněji. Údaje a fotodokumentace mohou sloužit ČIŽP jako podpůrný materiál při případných kontrolách. V žádném případě však nemůžou být důkazním materiálem při správních řízeních,“ připomíná Geuss.​

Naše voda, ilustrační foto raft.cz