Sucho je palčivý problém, ale nic si nenalhávejme, je to také slušný byznys, říká hydrogeolog Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze pro týdeník Týden. Vody je podle něho dost, chybí ale ta kvalitní. Viníkem je nešetrné zemědělství. Část rozhovoru přinášíme níže:

Všude slyšíme, že Česko sužuje abnormální sucho. Není to jen strašení, aby se mohly rozdělovat peníze na boj proti němu?

Tento problém je tady už delší dobu, Českou republiku ale výrazné sucho zasáhlo až v roce 2015 a od té doby se o tom mluví. Ovšem nevím, do jaké míry je abnormální. Ano, jsme v mírném pásu, takže můžeme říct, že nás sucho v posledních letech trápí, hlavně jižní Moravu a některé další regiony. Ale když to porovnáme třeba s Kalifornií, abnormálně špatně na tom zase nejsme.

Fakt je, že zemědělci mají problémy s úrodou, v některých oblastech vysychají studny. Souvisí to s globální změnou klimatu?

Tu můžeme popírat jen těžko, na druhou stranu ale vidím ještě jeden faktor. Klima naší planety kopíruje za dobu její existence jakousi sinusoidu. Země se pravidelně otepluje a ochlazuje. Nyní jsme v bodě, kdy se má oteplovat. Z hlediska střídání teplot je tedy současná situace přirozený proces. Otázkou zůstává, do jaké míry jsme ho svým působením sami podpořili. Tání Arktidy je určitě zčásti dílem člověka, myslím ale, že by k němu došlo i přirozeně.

Jsou opodstatněné stovky milionů rozdávané v dotačních programech, například Dešťovce, které mají hospodaření s vodou zlepšit?

Nebudeme si nic nalhávat: sucho je vedle palčivého problému také slušný byznys a potenciální díra na trhu. Politici mají před volbami hmatatelný problém, o který se mohou opřít a postavit na něm popularitu. Na druhou stranu průšvih tady je. Těžko můžeme popřít, že zemědělci mají kvůli nedostatku vody menší úrodu a horší kvalitu sklizně.

Co si o Dešťovce myslíte? Začíná druhé kolo tohoto programu, rozdělovat se bude dalších 240 milionů korun.

Z hlediska své profese samozřejmě jakékoli šetrné hospodaření s vodou podporuji. Zásadní však je, aby se z toho nestal čistě lukrativní byznys a politická záležitost, na kterých vydělá několik jedinců a po nich přijde potopa. Nebo spíše sucho. Zadržovat dešťovou vodu určitě není od věci, třeba pro zalévání, splachování nebo po přefiltrování pro napouštění zahradních bazénů. Podle mě je největší absurdnost používat zrovna u bazénů pitnou vodu z řadu. Chápu, že se lidé chtějí ve vedrech ochladit, výdaj vody k naplnění bazénu je ale obrovský a v době jejího nedostatku představuje skutečný problém.

Pomohlo by zdražení vody?

Možná by to bylo jedno z řešení, ale hodně drastické. Navíc lidé, kteří peníze mají, by stejně šetřit nezačali. Odnesli by to ti ostatní. A řekl bych, že nejsme zase až v takové nouzi, abychom něco podobného museli udělat.

Problémem je také vodní eroze, v Česku prý ohrožuje až šedesát procent půdy. Takzvaná protierozní vyhláška má nařizovat, co se na poli nesmí pěstovat. Je to opravdu nutné?

Každý zemědělec je zároveň ekonom a pěstuje to, co se mu vyplatí. Jak ho chce tedy stát trestat třeba v případě pěstování řepky, když ji sám dotacemi podporuje? Moc mi to nedává smysl. Přitom právě dotovaná řepka půdu do jisté míry devastuje.

Co říkáte úvahám o výstavbě nových přehrad jako součásti řešení nedostatku vody?

Jsem skeptický. Ano, nádrž zadrží určité množství, ale z hlediska podzemní vody, pro nás podstatné, jde prakticky o bezvýznamné dílo. Mluvíme o nedostatku vody, řešením jsou však právě dostatečné zásoby té kvalitní pod zemí. Obecně bych řekl, že nebudeme mít problém s nedostatkem vody, nýbrž s nedostatkem kvalitní vody.

Kdo kvalitu ohrožuje nejvíce?

Bohužel zemědělci nešetrným hnojením. Drtivá většina vod do hloubky třiceti až padesáti metru je znečištěna dusičnany. A kde se berou? Z hnojiva. Spousta dusíku se nezužitkuje, ale vsakuje do podzemních vod.

Jak nedostatek kvalitní vody řešit?

Zhuntovaným půdám musíme vrátit organickou hmotu, která zvyšuje retenci vody. To je podle mě první a zásadní krok. Voda se pak vsakováním přefiltruje a vyčistí a nakonec doplní i klíčové podzemní zásobníky. Opakuji, ty jsou pro nás zásadní, přestože je nevidíme. Při pohledu na Želivku si říkáme, jak obrovské množství zadržuje. Z hlediska podzemních zásob je to ale marginální věc, lokální záležitost.

Zdroj: Týden, plné znění rozhovoru na: https://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/hydrogeolog-voda-v-zemi-je-jako-nekompromisni-manzelka_448567.html, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (kontaminace půdy průmyslovým zemědělstvím)