Město Hranice slavnostně ocenilo potápěče, kteří dlouhodobě zkoumají hlubiny již světoznámé Hranické propasti. Na základě zpravodajství ČTK o tom informoval portál enviweb.cz.

Potápěči se mimo jiné zasloužili o to, že se propast dostala loni v září na seznam obdobných útvarů jako nejhlubší zatopená jeskyně na světě. Česko-polská expedice tehdy spustila sondu až do hloubky 404 metrů. Trojice mužů zastupující Českou speleologickou společnost z Hranického krasu obdržela Cenu města, podpořit je dnes přišly desítky kolegů tří generací spjatých s výzkumem propasti, který sahá do 60. let minulého století. „Je to skupina lidí, která dokázala posunout věc v Hranicích až za hranice světového rekordu. Skupina lidí, která prováděla speleologický výzkum naší propasti, si vytkla za cíl posunout doloženou hranici pod 400 metrů. Je to něco, co se dotýká obrovského úsilí, ale i bezpečnosti lidí, kteří tuto záležitost dokázali a docílili,“ uvedl starosta Hranic Jiří Kudláček.

Ocenění získali potápěči České speleologické společnosti z Hranického krasu zastoupení předsedou Michalem Gubou, Krzysztofem Starnawskim a Bartlomiejem Gryndou. Starnawski, který sondu při světovém měření navedl, je nyní v Mexiku. V Hranicích chyběl i Grynda, tvůrce robota. Na radnici však dorazilo kolem třech desítek jejich kolegů i z předešlých generací. „Za světovým úspěchem nestojí jedna osobnost, za úspěchem stojí celá skupina lidí, celý tým,“ uvedla vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.

Systematický výzkum propasti začal v roce 1963, potápěči při něm čelí ztíženým podmínkám. „Propast je vyplněna kyselkou, přesycenou oxidem uhličitým, vápencové stěny jsou silně rozleptány a narušeny, mezi nimi spočívají zaklíněné napadané kmeny, větve a nestabilní skalní bloky. Viditelnost v propasti je nevyzpytatelná, velmi proměnlivá a často se dá přirovnat například k hrachové polévce,“ uvedl mluvčí radnice Petr Bakovský.

Výzkum přinesl i řadu hloubkových potápěčských rekordů. Člen týmu David Čani je držitelem současného českého hloubkového rekordu 180,4 metru, ještě do větších hloubek se dostal Polák Krysztof Starnawski, který s potápěním v Hranické propasti začal v roce 1997. Postupně zde posouval hranice dosažených hloubek, v říjnu 2012 se potopil až do 225 metrů. „Skupina lidí mu dokázala připravit podmínky pro to, aby se potopil na hranici lidských možností,“ doplnil starosta Kudláček.

Odborníci propast zkoumají také sondami, které postupně posouvají zmapované údaje o její hloubce. Když při posledním výzkumu loni v září česko-polská expedice spustila sondu pomocí robota do 404 metrů, dna nedosáhla. Měření zastavil konec kabelu. Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Cenu města, kterou Hranice udělují autorům významných děl, objevů a vědeckých prací nebo lidem a kolektivům, kteří podali mimořádný výkon, dosáhli významných úspěchů a mají vztah k městu, získal kromě speleologů také kameraman Petr Čepický. Podílel na známých televizních pořadech, na mnohých z nich i jako autor a režisér.

Zdroj: ČTK, enviweb.cz, ilustrační foto (Hranická propast): wikimedia Commons – Radim Holiš

29.1.2017 2.16, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy