Vědci z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních teplot a sucha na výnosy a obsah alfa hořkých látek chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě.

Zároveň specifikovali dopady změny klimatu na budoucí produkci chmele. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Nature Communications. Analýza ukázala, že růst teplot a stále častější sucha v minulých letech vedly a dále povedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. „Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek, které určují chuť a hořkost piva,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Dr. Ing. Martin Možný. „Kombinace vysokých teplot a nedostatku srážek způsobují stále častější epizody sucha s negativním dopadem na výnos chmele. Poněkud lepší situace je u severněji položených pěstitelských regionů, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jsou na tom jižněji položené regiony,“ upřesňuje doc. Dr. Mgr. Vera Potopová, členka řešitelského týmu.

Výsledky výzkumu poukazují na to, že pěstitelé chmele potřebují urychleně vytvořit adaptační strategii a přijmout konkrétní opatření, která povedou k udržení produkce. „Podle modelových projekcí předpokládáme pokles výnosu chmele do roku 2050 v rozmezí od 4 do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijmutí adekvátních adaptačních opatření. Kromě dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby,“ upozorňuje Martin Možný.

Climate-induced decline in the quality and quantity of European hops calls for immediate adaptation measures. Nature Communications [online].

ČZU, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová