Miliardář Pavel Tykač ušetřil více než jednu miliardu korun za rekultivace velkolomu Československé armády, ale v rozporu z původní dohodou chce dát obcím jen polovinu . Navíc chce od této částky odečíst přepálenou cenu za poskytnuté pozemky.

Takové krácení současný ministr životního prostředí Petr Hladík odmítá. Nový ministr tak bude muset tvrdě hájit zájem státu a obcí postižených těžbou, které mají ušetřené peníze dostat na rozvoj. Petr Macinka ovšem byl až do včerejška manažerem a tiskovým mluvčím Institutu Václava Klause, jehož hlavní sponzor je právě  Pavel Tykač. Na místě je tedy otázka, čí zájem by v roli ministra hájil.

Místo drahé technické rekultivace se nechá část území končícího uhelného velkomu ČSA přírodě a dojde k přirozené obnově (v rámci chráněného území, které existuje od 4. října). To je podle Hnutí DUHA sám o sobě dobrý projekt, který prospěje místním lidem i přírodě. Přirozená obnova je levnější, než technické rekultivace. Klíčové přitom je, aby ušetřené peníze dostaly obce, což je stvrzeno i smlouvou mezi společností Seven a Státním fondem životního prostředí.

Pavel Tykač však před několika týdny přišel s tím, že dá státu jen 460 milionů, tedy necelou polovinu z miliardy korun, kterou by jinak musel převést na rekultivační fond. Od této částky se navíc dle smlouvy odečítá cena pozemků, které firma Seven státu poskytne. Jedná se o malou část celkového území, většinu vlastní státní podnik Diamo. Pavel Tykač však chce za pozemky 155 mil. Kč, což je 17x dražší, než jak byly oceněny podobné pozemky na nedalekém jiném chráněné území.

Kromě toho má MŽP zásadní vliv na rozdělování dotací v energetice (zejména Modernizační fond) a transformaci uhelných regionů (Fond spravedlivé transformace), takže problém se netýká jen této bezprostřední kauzy, kde hrozí ztráta stovek milionů, ale celého funkční období ministra, kdy půjde o rozdělování desítek miliard korun.

Hnutí Duha, ilustrační foto Naše voda