Látka používaná pro hubení plevelů – glyfosát – měl s loňským rokem v Evropské unii skončit. Evropská komise mu ale nakonec prodloužila licenci do prosince 2023, členské státy se totiž nedohodly na jeho zákazu. Herbicid se tak může v EU nadále používat, nad dalšími roky však visí otazník.

Glyfosát patří k nejúčinnějším a nejpopulárnějším látkám pro odstraňování nežádoucího plevele. Používá se především v zemědělství a v zahradnictví, a to před výsevem rostlin. Jeho užívání však může být nebezpečné – podle některých studií je totiž rakovinotvorný.

Rozhodnutí Evropské komise proto vyvolalo kritiku řady environmentálních organizací. Za rozhodnutím ale stojí především členské státy, které se na podzim roku 2022 nedokázaly dohodnout ani na zákazu, ani na prodloužení licence. Komise tak nakonec dala glyfosátu další rok – mimo jiné i proto, aby případnou nebezpečnost či bezpečnost látky zevrubně posoudila.

Evropská unie připravuje vlastní hodnocení, na starosti ho má v současné době Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ten připravuje posouzení, na jehož základě se pak EU rozhodne, jak s herbicidem dále naloží a zda mu licenci prodlouží i za horizont roku 2023.

Podle poslankyně Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) je prodloužení licence do konce roku 2023 v souladu s pravomocemi Evropské komise. „Pokud by Komise licenci neprodloužila, znamenalo by to komplikaci pro zemědělce,“ řekla redakci EURACTIV.cz.

Posouzení z pera EFSA by mělo být připravené v červenci 2023, a to poté, co vyhodnotí jak své vlastní šetření, tak názory sesbírané během veřejné konzultace. Závěry pak posoudí Evropská komise, která na základě toho připraví návrh nařízení o jeho případném zákazu či dalším povolení, které by mělo expertní hodnocení EFSA reflektovat. O návrhu pak budou hlasovat zástupci členských států na základě kvalifikované většiny. „Pokud se v červenci ukáže, že látka nemá být nadále používána, myslím si, že platnost licence už v prosinci tohoto roku nebude prodloužena,“ odhadla Vrecionová, která se zemědělské problematice věnuje.

Řada evropských zemí – včetně České republiky – používání glyfosátu omezuje. V ČR se například nesmí používat k urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se používají v potravinářství. Lucembursko jeho používání zakázalo úplně. Velmi ostrou regulaci schválilo také Rakousko či španělský vinařský region La Rioja, který zakázal používání glyfosátu při ošetřování veřejné zeleně či při odstraňování plevele z chodníků.

Částečně omezila používání glyfosátu i Francie. Ta ale zároveň připravila plán státní podpory ve výši 215 milionů eur pro firmy, které se glyfosátu zřekly. V roce 2021 připravila vláda režim, podle nějž mají zemědělské podniky nepoužívající glyfosát nárok na roční daňovou úlevu ve výši 2 500 eur.

Neziskové environmentální organizace mezitím požadují po Evropské komisi, aby používání glyfosátu v Evropě okamžitě zakázala. Zástupci Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) kvůli tomu poslali dopis evropské komisařce pro zdraví Stelle Kyriakidisové. Ta však jejich výzvu odmítla a trvá na tom, že rozhodnutí evropských orgánů musí být opřeno o hodnocení agentur pro bezpečnost potravin (EFSA) a pro chemické látky (ECHA).

„Vyzvala jsem agentury, aby svou práci prováděly co nejrychleji a nejtransparentněji, důkladně vyhodnotily všechny dostupné údaje, a zabývaly se všemi důkazy a připomínkami předloženými během veřejné konzultace,“ reagovala na výzvu organizace Kyriakidisová.

S plošným zákazem glyfosátu nesouhlasí ani některé zemědělské organizace, které upozorňují, že ke glyfosátu stále nemají účinnou alternativu.

Diskuse se přitom netočí pouze kolem glyfosátu. Evropská komise loni navrhla snížit používání rizikových pesticidů v EU o polovinu, a to již do roku 2030. Poslanci Evropského parlamentu však tlačí na ještě ambicióznější cíl, a to 80procentní snížení. Informoval o tom server EURACTIV.com.

Euractiv.cz, ilustrační foto archiv Naše voda