24.8.2019 5.18, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Geochemici odhalili obrovský zásobník a zdroj metanu
Skotu jsme v současné době přisoudili škůdce, který nás svým říháním a pšoukáním postrkuje do pekel otepleného klimatu. Jak ale připomíná populárně-vědecký server osel.cz., reputaci všemu rohatému by teď mohly vylepšit olivíny.
Metan (pro chemiky methan, alias karban) je nejjednodušší uhlovodík vůbec. Při pokojové teplotě je netoxickým plynem bez barvy a zápachu. V materiálech Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) se dočteme, že 90 % metanu na Zemi mají na svědomí organismy. Tato představa by se s novým poznatkem geochemiků mohla brzo začít částečně měnit. Vědci totiž přišli na kloub gigantickým pochodům produkujícím metan abiotický.
K poznatku je přivedl rozbor tekutin a v nich rozpuštěné plyny vycházejících z puklin na dnech oceánů. Má jít o úložiště a zdroj metanu tak gigantický, že jeho mocnost má převyšovat veškeré množství metanu, jaké bylo v atmosféře před industrializací. Jeho vznik přitom nemá pod palcem člověk. I skot se v tomto porovnání jeví jako outsider. Nově vznikající metan nemá na svědomí ani žádný titěrný živý tvor či mořské usazeniny. Z jeho vzniku vědci obvinily olivíny.
Pojmem olivín geologové častují všechny varianty a přechody mezi nerosty forsteritem – křemičitanem hořečnatým a fayalitem – křemičitanem železnatým. Z mineralogického pohledu jde o přechodový nerost obsahující v různém poměru složku železa a hořčíku. Minerál je pojmenován podle své olivové barvy. Pro ten drahokamový se používá termínu chryzolit (z řeckých slov chrysos – zlato a lithos – kámen). Zmiňuje se o něm už Plinius. Nejspíš ale měl pod jménem chrysolithos na mysli i úplně jiné kameny, asi i žlutý topaz. Zatímco v očích nás laiků je olivín polodrahokam a vzácnost. Pro geology jsou ve své špinavější a titěrnější formě běžným a hojným horninotvorným minerálem bazických hornin. I jako polodrahokamy nejsou tak vzácné a jejich naleziště se vyskytují hojně na mnoha místech v Evropě, na Urale, v Číně, Pákistánu,… Olivíny jsou i součástí meteoritů a dokonce hornin na Měsíci i Marsu.
Šperkaři na nich oceňují „leknínové listy“. Říkají tak diskovitým inkluzím plynu a kapaliny, na nichž dochází k lomu světla. Aby hra barev rozloženého spektra byla co nejpůsobivější, dávají si pozor, aby plošky „bublin“ byly v rovině čela výbrusu. A právě o tyto inkluze v olivínech nám dnes jde. Oceánologové je před dvěma dny označili za původce tvorby i uvolňování abiogenního metanu. Jde o to, že inkluze obsahují tekutinu (vodu s rozpuštěnými plyny). Geologické pochody v hloubkách zemského pláště dodávají energii potřebnou k rozkladu této vody. Dá se říci, že sled událostí je následující. Nejprve je mořská voda uvězněná v magmatickém olivínu. Tam pak za vysoké teploty a tlaku v hloubce zemského pláště podléhá chemické rozkladné reakci na kyslík a vodík. V této fázi vstupuje do hry přítomný uhlík a reaguje s vodíkem. Jakmile rozžhavený minerál (olivín) začne chladnout, v průběhu procesu zvaného serpentinizace, se uvolňuje vodík a metan. Ten pak v kapsách hornin objevujeme.
Geolog Frieder Klein, první autor publikace, poznatek komentoval slovy: „Byli jsme překvapeni. Ze světových oceánů jsme odebrali 160 vzorků hornin a prakticky všechny měly svou metanovou kapsu. Globálně jde o tak velké ložisko, že svým objemem převyšuje množství metanu vyskytujícího se v zemské atmosféře před počátkem industrializace.“
Pokud mají američtí vědci pravdu, tak jsou olivíny význačným hráčem nejen pozemských hrátek s metanem, ale i těch nadpozemských. Předevčírem zveřejněná zpráva ve Sborníku americké Akademie věd (PNAS) není totiž zajímavá jen z pohledu odhalení velkého producenta metanu, ale i z pohledu nastolení otázky, zda právě tento způsob jeho vzniku nehrál rozhodující roli při vzniku života na Zemi.
Přítomnost olivínů na Měsíci, Marsu i v meteoritech zase napovídá, jaký by mohl být původ plynů na jiných planetách. I těch, na nichž se již voda v kapalné formě nevyskytuje. A kdo ví, třeba s poznatkem geologů, že zemská kůra je jak obrovským úložištěm, tak i producentem metanu, vezmou klimatologové zemědělce chovající skot na milost a přestanou pro ně být těmi nejhoršími oteplovači planety.
Zdroj: www.osel.cz, literatura: Frieder Klein et al.: „Abiotic methane synthesis and serpentinization in olivine-hosted fluid inclusions“, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1907871116, ilustrační foto (olivín v čediči), autor foto: Vsmith CC BY-SA 3.0, Wikipedia.
24.8.2019 5.18, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy
Aktuality

Loňské záplavy znečistily i vodu z třetiny testovaných vodovodů
Akt. 8.2.2025 14.09Rubrika: Čistota vody a rekreace, Vodovody a kanalizace

Na ČVUT zkoumají hydraulické chování jezů v Povodí Ohře
Akt. 8.2.2025 9.52Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině