Až do roku 1992 existovaly plány na zatopení údolí říčky Křemelná a vznik nádrže Stodůlky. Připomíná to to českobudějovická mutace serveru idnes.cz s tím, že díky rizikům sucha se tyto plány opět oživily.

S vyhlášením Národního parku Šumava v roce 1992 upadl projekt v zapomnění. Ale v souvislosti s bojem proti suchu jeho plány znovu ožívají. Podle ministerstva zemědělství je totiž místo pro výstavbu nádrže vhodné v případě nedostatku vody. Vloni se proto ocitlo v Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. V něm mělo ministerstvo vytipováno původně 65 lokalit pro případnou možnost výstavby vodních nádrží, loni k nim i kvůli extrémnímu suchu přibylo dalších 29.

Podle starosty Prášil Libora Pospíšila jsou Stodůlky pro možnost takového využití lákavé možná i proto, že na zmíněném území nežijí téměř žádní lidé. „Když jsem byl na ministerstvu, nemohl jsem tomu uvěřit. Nepřipadalo mi, že by to tam vnímali jako nějaké sci-fi, ale spíše jako opravdu reálnou možnost,“ říká starosta, který patří k jednoznačným odpůrcům možné stavby. Křemelná je totiž podle něj výjimečnou řekou, která si nezaslouží zmizet pod hladinou přehrady. „Žádná podobná řeka ve střední Evropě už nezbyla. Pro akumulaci vod se navíc dají využít i jiné prostředky než megalomanské nádrže. Údolí Křemelné vodu shromažďuje dostatečně, takže stavba přehrady by byla jako budování menšího rybníka uprostřed mnohem většího,“ popisuje názor, který podle něj zastávají i další obyvatelé Prášil.

„Obecně odmítáme budování umělých vodních nádrží. Jsme přesvědčeni, že taková stavba do tohoto území nepatří. Navíc by její povolování bylo asi více než problematické s ohledem na cennost území a řadu chráněných druhů, které se v údolí Křemelné nacházejí,“ podotýká ředitel správy parku Pavel Hubený. Nádrž by zadržela až 200 milionů kubíků vody

Podle vyjádření ministerstva zemědělství je v současné době lokalita zmíněna pouze v příloze generelu. Docílili toho prášilští zastupitelé, kteří vyslovili zásadní nesouhlas k tomu, aby Stodůlky v seznamu příležitostně využitelných míst figurovaly. „Lokalitě tak zůstane jen v současnosti již platná ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což určitě postačí k zamezení aktivit, které by lokalitu znehodnotily. Bude-li veřejným zájmem v letech 2050 až 2070 zajištění vody, mohou naši potomci lokalitu využít,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

http://budejovice.idnes.cz, (redakčně kráceno), ilustrační foto wikipedie – Ondřej Koníček (Křemelná)