Přestože je jméno rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan spojeno v povědomí lidí zejména s jihočeským regionem, narazíme na četné stopy jeho působnosti také na Příbramsku. Pátrání po nich lze spojit s návštěvou tamní Přírodní rezervace Jezero. Foto – klikni zde!

Rezervace se nachází kousek od obce Dublovice a kupodivu je její návštěva docela ideální právě v současné době. V době vegetace je totiž rezervace prakticky po celém svém obvodu hustě zarostlá, takže několik vzájemně propojených vodních ploch člověk téměř nevidí. Je to vlastně úmysl, k zabezpečení území před rušivými vlivy z okolí je kolem vodní plochy vytyčeno ochranné pásmo do vzdálenosti 50 m od hranic přírodní rezervace a vstup je povolen pouze po značených cestách. Přírodní rezervace Jezero je rybník o ploše něco přes 7 hektarů, lemovaný porosty rákosin s výskytem množství vzácných druhů ptáků, jako je čírka modrá, žluva hajní, luňák červený, krahujec obecný a mediálně známý chřástal vodní. Přírodní rezervací byla lokalita vyhlášena v roce 2002.

Návštěvu lze spojit s putováním po stopách zmíněného Jakuba Krčína z Jelčan, který nedaleko odtud, v obci Křepenice, nechal vybudovat renesanční vodní tvrz s názvem „Nový hrádek Krčínov“, a v letech 1590 až 1597 na tvrzi také sídlil. Objekt obklopoval rybník zvaný Návesník, do tvrze se vjíždělo po kamenném mostu. Tvrz je chráněnou kulturní památkou ČR, avšak vstup do ní není v současné době povolen. Je totiž v soukromém majetku, majitel ale do v minulosti zchátralého objektu stále investuje, což je vidět na první pohled.  Lze tak věřit, že někdejší Krčínovo sídlo se časem veřejnosti otevře. Památku Krčína ostatně již dnes připomíná lípa u příjezdové cesty k tvrzi vysazená při příležitosti 400 let jeho úmrtí.

Krčínovi je přisuzován i vznik větrného mlýnu Příčovy, který se obtížně hledá v turistických mapách a není veřejnosti příliš znám. Větrný mlýn byl postaven z lomové žuly v 16. nebo 17. století a dnes jde o zbytky jednoho z nejstarších, nejkrásnějších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce i v celé Evropě. Jeho současná podoba je zásluhou iniciativy občanů z blízké obce, kteří se zasloužili o dochování alespoň trosek této, i dnes monumentálně působící stavby.

Naše voda, foto a fotoseriál Naše voda – Nina Havlová