Pro ty, kteří neměli možnost navštívit v květnu letošního roku v rámci Dne otevřených dveří státního podniku Povodí Vltavy přehradu Žlutice, připravila redakce portálu Naše voda z jejího okolí fotoreportáž. Foto – klikni zde!

Vzhledem k tomu, že hlavní rolí vodního díla Žlutice je akumulace povrchových zdrojů pro výrobu pitné vody, je přehrada i její bezprostřední okolí veřejnosti uzavřeno. Vodní hladinu je tak možné pozorovat pouze poté, co po projetí či projití obcí Žlutice zájemci absolvují ještě část cesty lesem a vyšplhají se slepou stezkou nad úroveň hráze nádrže.

Ta byla postavena v letech 1965 až 1968 spolu s nedalekou úpravnou vody na horním toku řeky Střely, zhruba 4 kilometry nad obcí Žlutice. Zatopená plocha činí 167,39 hektaru, samotná hráz má délku 233 metrů a její výška nad terénem činí 27 metrů. Výstavba nádrže se nicméně stala posledním kamínkem do rakve nedaleké vísky Skoky (dříve Mariánské Skoky), někdejšího kultovního poutního místa se zázračným pramenem, který podle pověsti uzdravoval nevyléčitelně nemocné. Dnes zbyl z obce Skoky jen bývalý hostinec a především poutní kostel Navštívení Panny Marie, který je značně poškozený, ale o jehož obnovu se snaží s podporou dobrovolných dárců spolek Pod střechou. Zajímavostí je, že tamní poutní obraz Panny Marie dal údajně vzniknout úsloví „Panenko Skákavá“.

Cesta ke kostelu vede po poněkud terénní polní cestě místními pastvinami, kterou lze absolvovat i autem poté, co odpojíme a následně zase připojíme elektrický ohradník na odbočce z obce Polom ke kostelu Skoky. U něj je ještě vidět místo zmiňovaného zázračného pramene, a také studnu, u níž tragicky zahynula poslední obyvatelka Skoků. Z blízkého vršku lze pak pozorovat přehradu Žlutice.

Naše voda, foto a fotoseriál Naše voda – Nina Havlová