Většina občanů hlavního města Prahy zná Hostivařskou přehradu jako tradiční místo letní rekreace. Redakce portálu Naše voda ale navštívila lokalitu v současném zimním období a pro zájemce – třeba také o zimní sporty, připravila z návštěvy fotoreportáž. Foto – klikni zde!

Tu si můžete tradičně prohlédnout na facebookové verzi našeho portálu, včetně okolí přehrady s potokem Botič, kterým vede několik naučných stezek. Hostivařská přehrada je největší vodní plochou v Praze o rozloze 42 hektarů, objem vody v ní činí necelé dva miliony kubíků. Přehrada je dlouhá 2,5 kilometru, široká až 400 metrů a její maximální hloubka činí 12 metrů.

O výstavbě přehrady se uvažovalo již v roce 1906, konečným impulsem k výstavbě se ale nakonec staly až povodně v roce 1958. Samotná výstavba probíhala v letech 1961 až 1963, přehrada pak byla napuštěna v roce 1964. Pro rekreační účely bylo na sousedním úbočí vysazeno 240 hektarů lesa, náhorní část byla upravena jako park a v okolí přehrady byly vybudovány vycházkové cesty. V roce 2010 byla přehrada poprvé zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace a odbahnění. V horní části nádrže byly vytvořeny ostrůvky jako hnízdiště ptáků a mokřad pro obojživelníky. Odbahnění a s ním spojené práce byly ukončeny v roce 2012.

Přehradou protékající potok Botič patří k nejdelším pražským potokům s celkovou délkou 34,5 kilometru, z toho v Praze 21 kilometr, přičemž 1,2 kilometru teče Botič potrubím. Plocha povodí Botiče je 135,79 kilometrů čtverečních. Název Botič je doložen již od 12. století, nejčastěji je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tedy nabýváním objemu, čili rozvodňováním. Podle jiné hypotézy přešel na potok název jednoho z mlýnů pod Vyšehradem, odkud se postupně přenášel proti proudu až k hornímu toku. Pražané vyslovují jméno Botič jak „měkce“, tak „tvrdě“ (Botyč). V minulosti se potoku někdy říkalo Cebron (za husitských válek), nebo také Potanka, Podanka nebo Zasav (v 18. století).

Naše voda, foto a fotoseriál: Naše voda – Nina Havlová