Mezi oběma místy, v nichž došlo k destrukci plynovodů, se nachází skládka z 2. světové války obsahující i chemické bojové látky. Dánští, němečtí a polští výzkumníci zveřejnili studii mapující možné důsledky explozí na podmořský život.

Koncem loňského září svět ohromily čtyři exploze, které poblíž dánského ostrova Bornholm přerušily potrubí plynovodů Nord Stream 1 a 2 uložených na dně Baltského moře. Jen málokdo se ale zajímal o jejich možné ekologické důsledky. Ne tak tým vědců z Dánska, Německa a Polska. Environmentální riziko výbuchů, k nimž došlo v oblasti výlučné ekonomické zóny (exclusive economic zone EEZ) Dánského království, nesouviselo jenom s únikem více než 100 tisíců tun metanu do vody a atmosféry. Těžko předvídatelné ohrožení představuje i stará skládka, která vznikla po 2. světové válce, kdy se v letech 1947 – 48 do nejhlubších vod Bornholmské mořské pánve východně od ostrova Bornholm z lodí vyhodilo minimálně 32 000 tun válečného materiálu, včetně bomb, sudů a kontejnerů s nebezpečnými látkami, mezi nimiž byly i bojové otravné látky jako jsou Adamsit (fenarzazínchlorid), CLARK 1 (difenylarsan chlorid), sirné sloučeniny yperitu, nervově paralytický organofosfát tabun, chlorbenzen nebo oleje s navázaným arzenovodíkem.

Podle 3D hydrodynamických modelů exploze, ke kterým došlo v hloubce asi 70 metrů, vyvrhly celkově asi 250 tisíc tun silně kontaminovaných sedimentů. Rázovou vlnou, i silným proudem plynu s odhadovanou počáteční rychlosti 10 cm za sekundu se rozvířily do širokého okolí horizontálním i vertikálním směrem až do výšky 40 metrů, tedy asi 30 metrů pod hladinu moře. Vodou nadlehčovány drobné částečky unikající plyn aktivně vynášel nahoru a spolu s proudy přenášel celý týden. I poté se ještě dlouho vznášely v hlubších vodních horizontech, než se opět usadily. Koncentrace nad 5,8 miligramu tohoto kontaminovaného sedimentu rozptýleného v litru vody jsou pro mořský život rizikové. Podle výpočtů byla tato hraniční hodnota překročena v oblasti destrukce potrubí Nord Stream 1 po dobu 15 dnů v hloubkách mezi 95 a 53 metrů. U plynovodu Nord Stream 2 se nadlimitní množství sedimentu v hloubce 42 až 78 a metrů udrželo až 34 dní. Sabotáž způsobila kontaminaci 11 km3 mořské vody po dobu místy až jednoho měsíce. Podle studie až tři čtvrtiny nebezpečné toxicity mělo na svědomí olovo a již zmíněný tributylin, který působí jako endokrinní disruptor, tedy narušuje hormonální systém živočichů.

Zdroj, doprovodné mapy a grafika a plné znění článku na: https://www.osel.cz/12788-exploze-na-potrubi-severnich-proudu-rozvirily-toxicky-sediment.html, ilustrační foto Naše voda