To, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky, zjišťoval dva roky tým odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Experti podél vodotečí, potoků a menších řek prošli téměř 24 tisíc km, zmapovali tedy více než čtvrtinu z celkové délky našich vodních toků.

Získané údaje o výpustích, příčných překážkách, nevhodném opevnění či zatrubnění koryt i o jiných problémech pak uložili do databáze. Ta bude pro správce povodí, vodoprávní úřady či ochranu přírody podkladem pro plánování vhodné péče o naše vodní toky a jejich blízké okolí. Evidence výpustí pak pomůže třeba v případě havárií.

Mapování bylo součástí projektu Pasportizace vodních toků, který byl financován z Národního plánu obnovy. „Experti procházeli krajinou podél menších vodních toků a zaznamenávali do mobilní aplikace celou řadu údajů – například charakter dna či břehů, zjišťovali, co v okolí roste či zda je tu nějaká zástavba. Popisovali, zda je tok napřímený či přírodní, šířku koryta, množství a charakter příčných překážek. Pozornost věnovali také výpustím, jejich průměru a tomu, zda z nich něco vytéká,“ popisuje Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka projektu.

„Získali jsme ucelený přehled o tom, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky. Zajímaly nás všechny potenciálně problematické prvky v korytech nebo jejich blízkosti. Díky projektu nyní evidujeme více než 15 tisíc výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění, a přes 54 tisíc umělých příčných překážek, které mohou bránit rybám a dalším vodním živočichům v migraci. Našli jsme i více než 1400 bobřích hrází, z toho téměř 600 bobři již opustili,“ konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„V minulosti se kvůli napřimování toku zkrátila délka říční sítě o 30 %. Z mapování například vyplynulo, že více než polovina ze sledovaných toků změnila trasu a je výrazně technicky upravena. Data nyní analyzujeme, aby se stanovily priority pro další postup. Někde má smysl potoky a řeky vracet do původních koryt a rozvolňovat je, aby se zpomalil odtok vody z krajiny, jinde takové procesy již probíhají samovolně, jsou i místa, pro která taková opatření nejsou vhodná. Odstranění příčných bariér napomůže tomu, aby se korytem mohli pohybovat ryby i jiní vodní živočichové. Revitalizace vodních toků je však důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, ale i pro zlepšení její kvality. Přírodě blízké toky mají totiž vyšší schopnost samočištění,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Data jsou k dispozici na webu https://tokyamokrady.aopk.gov.cz/, který integruje několik starších webových prezentací s novými údaji do jednoho celku. Jeho součástí je interaktivní mapová aplikace, sady dat ke stažení, fotodokumentace i metodická doporučení. Obsahuje i návrhy vhodných opatření s krátkými ilustračními videi.

Poslední záznamy z mapování se teprve zpracovávají, výsledná čísla se tedy budou drobně lišit.

Zdroj: AOPK, foto (niva Radbuzy): Daniela Hlinková