Kvůli nedostatku vláhy a dlouhodobě rostoucím teplotám jsou farmáři nuceni měnit svoje zvyky. Upozorňují na to Lidové noviny s tím, že nejlepší podmínky už nebudou mít zemědělci v nížinách, ale ve vyšších polohách.

Dlouhodobá intenzivní sucha jsou realitou, které se zemědělci budou muset přizpůsobit. „Budou znamenat radikální změny v zemědělské produkci,“ řekl včera LN agrární analytik Václav Hlaváček. Velká vedra, která Českou republiku nyní sužují, už nepříznivě ovlivnila produkci meruněk, stejně jako zeleniny nebo chmele.

„Bez pravidelné závlahy nemají pěstitelé těchto plodin příliš velkou naději na úspěch,“ okomentoval současné suché počasí Hlaváček, který je viceprezidentem Agrární komory. Kvůli nárůstu teplot je proto třeba, aby zemědělci začali pěstovat některé plodiny jinde, než byli dosud zvyklí. Například ve vyšších polohách jsou dnes často lepší podmínky než v údolích, kde je o poznání tepleji. „Tento jev už lze zaznamenat třeba na Vysočině. Dříve tam rolníci sázeli brambory, oves nebo žito. Dneska je to kukuřice, řepka, pšenice,“ řekl Hlaváček.

Na nutnost změnit priority při pěstování plodin upozorňují klimatologové delší dobu. Na základě pozorováníamatematických modelů odhadují, že do konce 21. století výrazně stoupnou teploty, nezvýší se ale množství dešťových srážek. Voda tak bude v krajině chybět.

To se týká třeba jižní Moravy, která patří k nejhůře postiženým regionům v České republice. Tamním farmářům se postupně přestává vyplácet pěstování jarních plodin, jako je třeba řepka. Stejně tak zřejmě „odzvonilo“ pšenici a ječmenu. Agrárníci proto s vedením kraje vypracovali plán, jehož cílem je vybudovat zavlažovací síť. Apelují rovněž na vládu – tři strany, které ji tvoří, zařadily podporu zemědělství mezi své priority.

Nedostatek vody pravidelně trápí také rybníkáře. Ti potřebují, aby voda do jejich panství přitékala plynule, bez větších výkyvů. Toho se ale při náhlých návalech vedra následovaných přívalovými dešti nedočkají.

Zemědělství není zdaleka jediným oborem českého hospodářství, který velkým vedrem trpí. Zasažena je jím i doprava. Při déletrvajících vysokých teplotách dojde k deformacím kolejí, které mohou ohrozit jak osobní, tak nákladní přepravu. „Pokud strojvůdce nahlásí nestandardní chování vlaku, nařídíme na postiženém úseku dočasné snížení rychlosti,“ řekl LN mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš. Pokud jsou koleje hodně deformované, pracovníci je naříznou, aby v nich vytvořili až několikacentimetrové dilatační spáry. „Když teplota klesne, opět je svaří dohromady,“ popsal Illiaš. Zaměstnanci SŽDC zároveň ve velmi horkém počasí mnohem častěji vyrážejí na prohlídky vlakových tras. Strojvůdci jsou rovněž poučeni, jak v takových podmínkách řídit svoji soupravu.

Ministerstvo dopravy zase upozorňuje na riziko, které nadměrné teploty představují pro řidiče na silnicích. „Někdy se ve vedru stane, že prasknou cementobetonové desky,“ upozornil mluvčí úřadu Tomáš Neřold.    Podle odborníků na dopravní stavby při teplotách přesahujících 30 stupňů dojde k rozpínání betonových podkladních desek pod silnicí. Tyto pláty na sebe tlačí, a pokud je síla mezi nimi příliš velká, vytvoří vysoké „boule“ na vozovce.

Před dvěma lety se s podobným problémem potýkali sousední Němci. V Česku i přes nástup vysokých veder mohou být řidiči v klidu. „Zatím se nic takového nestalo, lze uvést, že i silničáři věnují zvýšenou pozornost kontrolám povrchu dálnic,“ dodal Neřold. Kvůli nadměrným teplotám radí BESIP, aby si řidiči každou cestu důkladně rozmysleli. „Ideální je vyrážet v době, kdy ještě není takové horko. Pokud má řidič nějakou nemoc, raději by se měl nadměrné zátěži organismu vyhnout,“ řekl včera LN jeho šéf Martin Farář. Podle něj je důležité při cestě hodně pít. Dehydrovaní řidiči jsou nesoustředění,“ doplnil.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

20.7.2015 8.53, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla