Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl.

Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešením je obnovování přirozených funkcí krajiny, péče o vodní toky či promyšlená výsadba lesů.

V Evropě došlo od začátku dvacátého století k celkem 1 963 různým přírodním katastrofám, uvádí databáze Centra pro výzkum epidemiologie katastrof (CRED). V samostatné České republice jsme si prošli sedmadvaceti přírodními pohromami a přibližně polovinu z nich tvořily povodně. Ty také představují téměř 39 % všech živelních pohrom, ke kterým v Evropě dochází. Na druhém místě jsou s 30 % vichřice. U nás tyto katastrofy mezi lety 1980 až 2019 způsobily škodu v hodnotě 308 miliard korun, a každého Čecha tak stály přibližně 30 tisíc, což je jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Nejhůř ze srovnání vychází Švýcarsko se 67,5 tisíci korun na obyvatele. Celkově v tomto období v Evropě způsobily povodně, bouře, sesuvy půdy a další hydrologické, meteorologické a klimatické události škody v hodnotě 11,45 bilionů korun.

Suché Česko

Živelním katastrofám však lze systematicky předcházet, a to nejen bojem proti klimatické změně, ale i projekty zaměřenými na konkrétní problematiku. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se do konce století průměrná teplota v Česku zvedne o dva až pět stupňů Celsia. Klimatické změny budou mít vliv zejména na stav vody. V nejoptimističtějších scénářích klesnou průtoky v povodích o 15–20 %, zatímco v těch nejhorších se mohou propadnout až o 40 %. Obdobné poklesy neplatí jen u povrchových, ale i u podzemních vod. Pokles vody způsobený suchem navíc neznamená konec povodní. Přívalové deště naopak představují ještě větší riziko, jelikož půda nedokáže takový nápor vody dostatečně rychle vsáknout.

„Povodně i sucho patří k naší krajině od pradávna. Jejich intenzita se však zvyšuje. Posledních 30 let bylo ve znamení nejhoršího sucha i povodní,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). „Sucho a povodně v jednom roce jsme měli před sedmi lety, ale stejná situace nastala i vloni. Tehdy vrcholilo sucho v dubnu, a pak přišly dvoje povodně v červnu a říjnu. Je to dáno tím, že se počasí stává více extrémní, a to na obě dvě strany.“

Dopady sucha a jak je zmírnit?

Vody budou zároveň náchylnější ke znečištění a zhorší se i podmínky pro vodní živočichy, kteří budou v některých případech čelit i vyhynutí. Snížení hladiny vod povede i k nedostatku pitné vody nebo vody pro průmysl, dopravu, energetiku, rybolov či zemědělství. Tam lze tvrdé dopady sucha pozorovat na výnosech plodin už v současnosti. „Například v roce 2018 byl propad o 30–40 % a během méně známého sucha 2011–2012 byl v některých okresech na Moravě propad výnosů největší od roku 1960. Další projevy jsou patrné v lesích, které významně usychají a jsou méně odolné vůči kůrovci,“ upozorňuje Pavel Zahradníček.

Základním opatřením by mělo být zlepšení zadržování vody v krajině díky obnově jejích přirozených funkcí. „Vždy jde o skládačku více opatření, a to jak velkých, tak i malých. V posledních letech byl asi nejúčinnějším nástrojem zmenšení plochy jednoho lánu polí na 30 hektarů. Do budoucna by to měly být nástroje, které jsou schopny pochytit vodu za vyšších úhrnů srážek, a pak ji využít například na závlahy. Jedná se tedy o různé typy retenčních nádrží. Nelze dělat opatření jen na sucho anebo jen na povodně, to by byla zásadní chyba,“ doplňuje Pavel Zahradníček za CzechGlobe.

Důležitá je pro udržování vláhy v krajině i správná výsadba stromového porostu. Rozmanitý les je nejen odolnější proti škůdcům a jiným přírodním katastrofám, ale zároveň dokáže zadržovat vodu mnohem lépe než lesy jednotvárné. „Česká veřejnost sucho dlouhodobě považuje za jeden z největších problémů v oblasti změny klimatu. Dopady na naši přírodu a krajinu chce mírnit například budováním remízků,“ doplňuje Iva Fialová z ústavu STEM.

Investice do životního prostředí

V Česku šlo mezi lety 2008 a 2019 na ochranu vody přes 257 miliard korun z územních rozpočtů obcí a krajů, rozpočtu státu a státních fondů. Největší podíl peněz jde dlouhodobě na odvod a čištění odpadních vod, zatímco do prevence znečišťování vod nebo úprav drobných vodních toků dáváme jen zlomek z celkových rozpočtů a fondů. „Češi obecně podporují opatření pro vypořádání se s klimatickou změnou, a to i přes dopady na státní rozpočet či hospodářství. 73 % lidí si přeje udržitelnost a ochranu životního prostředí i za cenu zpomalení hospodářského růstu,“ říká Iva Fialová z výzkumného ústavu STEM. „Když však dojde na konkrétní dopady a opatření, která již mohou zasáhnout domácnosti nebo místní průmysl, jsou lidé v hodnocení zdrženlivější,“ dodává.

Miliardy z evropských fondů

Na životní prostředí, a tedy i kvalitu a ochranu vody se zaměřuje také evropský rozpočet. V předchozím sedmiletém období (2007–2013) Česko na ochranu životního prostředí využilo 119,5 miliardy korun, které jsme rozdělili na stovky různých projektů. Největší položkou bylo právě zlepšování kvality vody, vodní infrastruktury a snižování rizika povodní (44,7 miliardy korun). V dobíhajícím období 2014–2020 se peníze ještě čerpají, celkově má na ochranu životního prostředí směřovat 92 miliard korun.

Dalšími oblastmi, na které se operační programy soustředí, jsou například péče o krajinu, zlepšování ovzduší, obnovitelné zdroje energie nebo odpady a ekologická zátěž. „Peníze z Evropské unie už v Česku pomohly třeba regenerovat přes 36 tisíc hektarů půdy, vysadit a ošetřit přibližně tři miliony stromů nebo postavit či modernizovat šest stovek čističek odpadních vod,“ říká Magdaléna Frouzová ze Zastoupení Evropské komise.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu si také dává za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality spočívající ve schopnosti pojmutí skleníkových plynů a dalších emisí skrze lesy, oceány a další přírodní ekosystémy. Na biologickou rozmanitost, která je klíčem pro správné fungování ekosystémů, Evropská unie každoročně vyčlení 20 miliard eur. Ty kromě oceánů a lesů pomáhají i 25 tisícům kilometrů evropských řek.

Návrat jezírek a říček

Krajina se obnovuje i v oblastech, které na čas plnily jiný účel. V Česku jde například o bývalé lomy, které by bez zásadního zásahu situaci se zadržováním vody spíše zhoršovaly. Skupina Sev.en Energy například v současnosti pracuje na oživení území v okolí lomů Vršany a ČSA, kde je účinné zadržování vody jednou z hlavních priorit. Vznikají zde proto prohlubně, meandry, tůně, mokřady nebo takzvaná nebeská jezírka. „Neodvádíme potřebnou vláhu z krajiny pryč, ale vhodnou a smysluplnou úpravou ji naopak zadržujeme tam, kde je jí nejvíce potřeba. Umožňujeme krajině s vodou hospodařit,“ vysvětluje vedoucí oddělení rekultivací ČSA Ingrid Jarošová. Zadržování vody v krajině navíc pomáhá i živočichům, kteří se do těchto oblastí po mnoha letech vracejí.

Potenciál startupů

Problematikou nedostatku vody a jeho řešením se zabývají i některé startupy. „První vlaštovky vznikají především v USA, Izraeli a Singapuru. U evropských projektů pochází významná část z akademického prostředí a nachází se v tzv. spin-off fázi. Týmy skvěle rozumí své technologii a produktu, do samotného vývoje investují naprostou většinu prostředků. Slabinou founderů z akademického prostředí bývá neznalost fungování cílového trhu, neschopnost efektivně nakládat s finančními prostředky a také opomíjení faktu, že když chtějí se svým produktem vstoupit na trh, musí znát svoje zákazníky,“ vysvětluje Václav Gregor, CEO investičního akcelerátoru Soulmates Ventures, který se specializuje na udržitelné startupy.

Seznam ilustračních dat a infografik:

Přírodní katastrofy v Evropě

Ztráty způsobené živelními pohromami

České výdaje na životní prostředí

Prostředky z fondů EU na ochranu přírody

Zdroj: Tisková zpráva portálu datové žurnalistiky „Evropa v datech“ na téma vody v krajině, ilustrační foto: Naše voda – Nina Havlová