Množství emisí v ovzduší nebude hrát do roku 2040 ve změně klimatu v Česku prakticky žádnou roli, bude však mít dramatický dopad na změnu směrem ke konci století. Informuje o tom zpravodajství ČTK na základě výsledků projektu CzechAdapt.

Ten vznikl v brněnském Ústavu výzkumu globální změny. Podle vedoucího projektu Miroslava Trnky je zřejmé, že čím víc emisí se bude vypouštět, tím bude území Česka teplejší, bude se zhoršovat vodní bilance a zvýší se riziko výskytu suchých období. Autoři projektu chtějí informacemi pomoci především zemědělcům, aby se postupně dokázali připravit na klimatickou změnu. Podle vědce je zřejmé, že se zvyšuje pravděpodobnost extrémních jevů, které nepříznivě ovlivňují výnosy. Zatímco dosud lze hovořit o extrému jednou za pět let, v horizontu let 2030 až 2040 se jejich výskyt zvýší dvakrát až třikrát. „Takže i když mohou růst výnosy, vymaže je přítomnost extrémů, s nimiž se produkční systém není schopný vypořádat,“ řekl Trnka. Protože extrémy bývají často lokální, nelze podle Trnky adaptační opatření řešit centrálně. „Ani z Bruselu, ani z ministerstva z Prahy. Musí to dělat každý subjekt zvlášť. Proto je důležité, aby všichni měli dostatek informací,“ uvedl Trnka.

Zemědělství se musí adaptovat na extrémní horko a také na sucho, protože problémy u plodin nastupují rychleji, pokud nemají vodu. Vědci zpracovali tři scénáře vývoje klimatu do roku 2100. „Jeden počítá se současným zvyšování emisí, druhý bere v úvahu snižování emisí podle loňských Pařížských dohod a třetí považujeme za realistický a je střední cestou mezi těmito dvěma. Dále je každý scénář rozpracovaný pro vyšší množství srážek a pro nižší množství srážek,“ vysvětlil Trnka.

Teplota se bude do roku 2040 podle modelů zvyšovat bez ohledu na množství emisí. „Dramaticky se však modely mění dále do roku 2100. U množství srážek panuje větší míra nejistoty než u růstu teplot,“ uvedl Trnka. Podle něj jsou modely tím spekulativnější, čím jsou vzdálenější dnešku.

Dále zdůraznil, že i při vlhkém scénáři bude vodní bilance záporná v době vegetačního období. Celoročně bude negativní i tam, kde je dnes pozitivní. Také lze počítat se snížením plochy území republiky, kde lze počítat se sněhovou pokrývkou nad 30 centimetrů. „Je fakt, že se prodlouží vegetační období, ale produktivitu bude srážet nedostatek vody. Pokles produktivity vykazují v modelech právě nejvíce úrodné oblasti republiky,“ zmínil Trnka Hanou, jižní Moravu či Polabí. Přestože se bude zvyšovat teplota a prodlužovat vegetační období, nesníží se například rizika pozdních mrazů, které ničí část úrody již v zárodku.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová