Divoká příroda zabírá v Česku 0,3 procenta území. Jak ale upozorňuje deník Lidové noviny, podle ekologů by měla být tato plocha rozšířena. Hnutí Duha teď vybralo pět lokalit, které mají potenciál k tomu, divočinou se stát.

„Velké oblasti neovlivňované člověkem jsou jedinými místy, kde může dále probíhat přirozená evoluce. Významné jsou také jakožto srovnávací vzorky s hospodářskou krajinou. Dostatečně velké plochy lesních segmentů ponechaných samovolnému vývoji nám mohou ukázat, co se děje v přírodě teď, a to za stávajících podmínek prostředí, a objasnit, proč se to děje. Je to jediná možnost pro pochopení toho, jak se prostředí mění a pravděpodobně měnit bude,“ píše v úvodu studie Česká divočina programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Původně bylo na seznamu možných míst, kde by člověk do přírody nezasahoval, kolem 270 lokalit. Postupně se podle kritérií zužovaly a zůstalo jich pět: Makyta v Beskydech, Salaš ve Chřibech, Jezeří v Krušných horách, Peklo v Libavé a Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví. Většina je již součástí chráněných oblastí.

Divoká příroda by měla být podle Hnutí Duha veřejně přístupná. Lidé by sem mohli chodit pozorovat, jak se příroda sama o sobě mění. Upravovat divočinu zákonem podle hnutí nutné není. „Chceme dojít k tomu, aby to majitelé pozemků chtěli sami. Protože i poptávka po divoké přírodě je veliká,“ tvrdí vedoucí programu Krajina Hnutí Duha Eliška Vozníková.

Vlastníkům se ale podobný nápad příliš nelíbí. U všech pěti vybraných lokalit jde z větší části předevšímoLesy ČR. „Les je mimořádným druhem majetku, proto k němu máme velký respekt. Jsme ale zároveň skeptičtí kmožnosti vytvářet v rámci tisíce let obhospodařované a hustě osídlené české kulturní krajiny velkoplošné divočiny,“ tvrdí generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Podle něj má společnost už dnes na 605,5 hektaru osm bezzásahových území, kde se netěží a les je ponechán samovolnému vývoji.

Zdroj: Lidové noviny (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová