Podle náměstka ministra zemědělství Aleše Kendíka tvoří přes 80 procent ve vodárenství fixní náklady, a platí tedy, že čím menší systém, tím větší ekonomická náročnost. Ekonomiku atomizace vodovodů rozebírá týdeník Euro.

Promítnout kompletní náklady související s obnovou infrastruktury do koncové ceny by však znamenalo, že cena vodného a stočného by se stala pro odběratele z malých vesnic neúnosná. Podle posledních dat ministerstva zemědělství za rok 2016 tak 12,34 procenta trhu pitné vody nevytváří dostatečné prostředky na obnovu infrastruktury a v systému chybí 456,5 milionu korun. V případě trhu s odpadní vodou je to 16,1 procenta trhu. V rámci stočného by se tak mělo vytvářet přibližně o 758,9 milionu korun více prostředků na obnovu.

Z pohledu ministerstva tak představuje přílišná atomizace trhu vodovodů a kanalizací aktuálně největší problém. Resort proto připravuje plán, jak odvětví více zkoncentrovat a spojit menší provozovatele s většími. „Naší snahou je zaměřit se na menší systémy ve špatném stavu, dát jim dotaci na rekonstrukci a uvedení majetku do pořádku za podmínky, že si seženou někoho, komu svěří svůj majetek a budou fungovat v jednom velkém ekonomickém celku,“ vysvětluje záměr resortu náměstek Kendík.

Kolik peněz by mělo na opravu menší infrastruktury jít ani kdy by mohl program odstartovat, není v tuto chvíli ještě jasné. Zástupci branže nicméně plán vítají s nadšením. „No konečně,“ reaguje ředitel Sdružení odboru vodovodů a kanalizací a bývalý europoslanec Oldřich Vlasák. „V nepořádku to mají hlavně malé společnosti. Když dostaly dotaci, tak jim to pomohlo, ale zase to nechaly zdevastovat. Nemají kvalitní obsluhu, kontakty a tak dále. Kdyby se přičlenily k nějaké větší společnosti, většinou společenství obcí, kterým to spravuje nějaká vodárenská společnost, měly by kvalitní management a neměly by problém se suchem. Je to krok správným směrem,“kvituje Vlasák.

Zdroj: Euro (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová